Chci tě vlastnit! (2# Mafiánův majetek)

1.Neznámá blondýna

Nazdárek, tak tady to je. Druhá serie Mafiánova majetku. Musím vás ale znovu informovat, protože to pořád ještě některým nedošlo, že tato druhá serie NENÍ o Nicovy a Eleně, i když se sem tam v příběhu objeví, ale je o Tomasovy, Nicovu bratru. Teď už si užjíte čtení jako já psaná :)

Tomas

Ospale jsem otevřel oči. Posadil jsem se na a pohlédl na blondýnku, která tiše spala vedle mě. Ležela na břiše a přikrývka ji začínala až někde u boků, které jsem ještě před několika hodinami pevně svíral v záchvatu vášně. 

Přejel jsem si tvářemi přes obličej. Jak se asi téhle krásky zbavím? Zamyslel jsem se nad jejím jménem a musel jsem se zasmát. Zrovna jsem si to rozdal s holkou jejíž jméno si nepamatuji.

V tom mi na nočním stolku zazvonil mobil. Otráveně se pro něj natáhl a aniž bych se podíval na jméno volajícího, jsem si ho přiložil k uchu ,,Halo?".

,,Kde ksakru jsi!" ozval se naštvaný hlase mého bratra ,,Všichni už dorazili, jediný kdo tu nejsi si ty!".

Zamyslel jsem se a zkusil si vzpomenout co bylo dnes za společenskou událost, a pak jsem si vzpomněl. Sakra, vždyť dnes má Nico oficiálně přijat pozici bosse. 

,,Už jsem na cestě, budu u tebe za 5 minut" řekl jsem co nejvíce věrohodným hlase. Nico tvrdě zavrčel, čímž jsem si nebil jistý jestli mi to uvěřil. 

,,Jestli tu nebudeš za 5 minut, dostaneš další pěstí!". Znovu se mi vybavilo odpoledne, když se Nico s Elenou vrátili do země. Tehdy jsem přišel ke svému bratrovy, který zrovna vystoupil ze soukromého letadla a místo aby mě ten hajzl objal nebo alespoň pozdravil, vrazil mi pěstí. Prý za to že kouřím. 

,,Budu tam" povzdychl sem a ukončil hovor. V tom se vedle mě něco pohnulo, když jsem se otočil, ta blondýnka už nespala ale seděla vedle mě a sladce se usmívala. Její přikrývka byla stále někde u jejich boků, takže jsem měl perfektní výhled na její falešná prsa. Ihned mi došlo že to byl její účel. 

,,Měl bych tě hodit k Maxovy, mám práci" řekl jsem a chystal vstát z postele ale její ruka na mém zápěstí mě zastavila. 

,,K Maxovy? Myslela jsem, že jsem teď tvoje...takže by jsi se mohl dnes na práci  vykašlat a mohli bychom tu dnes jen tak spolu ležet v posteli..." řekla svádivě. I když jsem se snažil, neovládl jsem se a hlasitě se rozesmál. 

Max byl můj dobrý kamarád. Měl to štěstí, že jeho otec zemřel když byl ještě hodně mladý, takže nezažil jeho tvrdou ruku a v brzkém věku mohl nastoupit na jeho místo mafiána. Jakmile se tak stalo, v jeho domě se to hemžilo krásnými ženami, které mu patřily. Vždy když jsem ho navštívil, užil jsem si s jinou  děvkou z jeho domu. Tentokrát jsem ale udělal chybu a vzal si tuhle krásku domů. Jak ale říkala má mrtvá matka "Chybami se člověk učí".

,,Čemu se směješ? Copak si se mnou nechceš lehnout zpět do postele?" poslala mi další svádiví pohled a přejela si velmi pomalu dlaněmi přes svá umělá prsa.

Lhal bych kdyby mě to nechal chladným, konec konců jsem chlap, ale to by v posteli musela být opravdu dobrá, abych si to s ní znovu rozdal... a pravda byla že tahle blondýna za moc nestála. 

,,Je mi to líto,kotě, ale vstávej...odvezu tě k Maxovy" řekl jsem a vstal z postele. Navlékl jsem si boxerky a přešel k velké skříni. Chystal jsem se jí otevřít, ale pak jsem se zvědavě ohlédl na blondýnu, která se ani nehnula. Vyvalil jsem na ní oči a zlehka zavrtěl hlavou ve znamení toho, že nechápu co právě dělá.

Seděla v mé posteli, opřená o čelo postele a naštvaně měla založené ruce na prsou. 

,,Ani se od sud nehnu, jen tak se mě nezbavíš" řekne svým pištivým hlase. Povzdechl jsem si. Byla to má vina, teď už si rozhodně nebudu Maxovy holky tahat domů. Neubránil jsem se a sladce na ní mrkl, což na ní zapůsobilo více než jsem myslel. Její naštvaně založené ruce se povolili a na obličeji se jí usadil nadějný úsměv. 

Já jsem si ze skříně vytáhl ten nejdražší, černý oblek která jsem měl spolu s tou nejdražší černou košilí. Zašel jsem do koupelny kde jsem si kalhoty i černou košili oblékl. 

Přes své tmavě hnědé vlasy jsem si jen přejel svými prsty, čímž jsem si udělal ten typický rozcuch, který ženy tak milovali. Podíval jsem se do zrcadla a arogantně jsem se na sebe usmál.

Pak už jsem vešel zpět do ložnice se sakem v ruce. Z prádelníku jsem si vzal své pouzdro ze zbraní a navlékl si ho. Přitom jsem na sobě mohl pořád cítit pohled té naivky. Docela mě to rozčilovalo. Pouzdro ze zbraní jsem skryl svým sakem, který jsem si rychle oblékl. 

,,Tak se tu měj krásně zlato" mrkl jsem na ní a odešel z ložnice. 

Když jsem procházel kolem kuchyně, všiml jsem si že tam sedí Dante a popíjel kafe. Dante byl můj nejlepší voják a bodyguart. 

,,Dante!" zavolal jsem na něj. Jakmile ke mě zvedla tázavě hlavu, pokračoval jsem ,,Zbav se mě prosím tě té blondýnky v mé posteli".

Dante jen s pobaveným úsměvem přikývl, vstal a pomalu se vydal do mé ložnice. 

Věděl jsem že mě Nico zabije. Určitě mi před všemi těmi mafiány dá pěstí, jak i slíbil. I tak jsem byl ale rád, že byly z Elenou zase doma.

Vyšel jsem ze svého nového domu, který jsem si koupil poté co jsem prodal náš starý dům. Nemohl jsem tam už po tom všem bydlet. Bylo tam až moc vzpomínek a věcí na které je lepší zapomenout. Nico nebyl zrovna nadšený že bydlím sám, po příjezdu chtěla abych se přestěhoval k němu ale odmítl jsem. Nejsem přece už malí kluk, dokážu se o sebe postarat. 

Nasedl jsem ve spěchu do svého auta a rychle mávl na Georgeho a Luciena, mé další dva bodyguardy které stáli u brány a nejspíše se zase o něčem dohadovali, ostatně jako vždy. Když si mě všimli, mávli na mě zpět a otevřeli mi bránu. 

Vyjel jsem autem na silnici a rozjel se do Nicova domu. Rychle jsem se podíval na hodiny. Bylo to jasné, Nico mě zabije.

Tak a je tady první kapitola. Doufám že se líbí... :)  Jinak...našla jsem na internetu takovou "tabulku" která pěkně popisuje role v mafii, sama totiž vím jak je někdy těžké se vyznat v tom kdo je nad kým a kdo komu vlastně velí, takže jsem se rozhodla jí vám sem hodit :))

Pro upřesnění:

Šéf šéfů (Boss) - V našem příběhu se jim měl zrovna stát Nico

Podšéf- Bude otec naší nové hrdinky :)

Kapitán- Kapitánem v našem příběhu například byl otec Eleny

Vojáci- Sandro, nebo v této kapitole zmiňovaný Dante 

PS-Miluju vás :)