Chci tě vlastnit! (2# Mafiánův majetek)

16.Urazíš tím mou rodinu!

Caroline

Od Tomasova postřelení uběhly dva dny. Pořád jsem nemohla uvěřit že pojedu s Tomasem do Evropy na dobu neurčitou. Tolik jsem se toho bála a vlastně jsem ani netušila proč. 

,,Copak děláš?" vešla do mého pokoje matka. 

,,Kontroluji zda jsem si na ten odlet do Evropy zabalila všechno".

Matka si sedla na mou postel a poplácala místo vedle sebe. Když jsem si k ní sedla tak se usmála ,,Dnes se mi zdál sen. Na zahradě jsem pořádali grilovačku. Byla jsi tam ty a Tomas a kupa vašich dětí. Taky tam byl Jack s pohlednou blondýnkou kterou zamilovaně svíral kolem ramen. Všichni jsem se neustále smáli a vypadali tak šťastni".

Matka se pořád šťastně usmívala a i mě její sen vykouzlil úsměv na rtech. 

,,Víš ale že to byl jen sen, že?" oznámila jsem matce a ta se zatvářila jako by dostala facku.

,,Otcovy urážky ještě dlouho budou ničit každou rodinou sešlost a dokud bude otec žít tak Jack nebude šťastný. A pokud budu opravdu donucen si vzít Tomase tak s ní opravdu nebudu šťastná". Matka se zatvářila jako malé dítě kterému se zrovna řeklo že Santa neexistuje. Hned se ale zase usmála ,,Máš tedy všechno zabaleno? Nikdo neví jak dlouho tam budete".

Kývla jsem ,,Ano, všechno mám". Když si všimla mého skleslého obličeje, chytla mě kolem ramen a přitulila se ke mě ,,Alespoň se podíváš do Evropy. A co se týká bezpečí tak se bát nemusíš, věřím že Tomas se o tebe postará".

Tomas

V každé ruce jsem svíral jeden kufr. Má rána se ještě úplně nezahojila a zrovna teď mi to dávala pěkně znát.

,,Ty idiote!" přiběhl ke mě Nico a vytrhl mi oba kufry z rukou ,,Moc dobře víš, že nesmíš nosit nic těžkého". 

,,Dokážu se o sebe postarat!" odseknu jak malý kluk a natáhnu se pro své kufry ale Nico s nimi rychle uhne a zamíří s nimi ven k mému autu.  S otráveným výrazem jsem šel za ním. U mého auta už čekala Elena. 

,,Budeš mi tolik chybět" natáhla se ke mě a pevně mě objala. 

,,Doufám že to nebude dlouho trvat a budu zpět na narození svého synovce či neteře" řekl jsem a usmál se na Elenino zakulacené bříško. Elena se rozhodla že si pohlaví dítěte říct nenechají. 

,,Pospěš Tomasi nesmíme zmeškat letadlo a to se ještě musíme stavit pro Caroline" zavolal na mě Nico.

,,Opravdu nechápu jak to s ním můžeš vydržet" usmál jsem se na Elenu a naposledy jí políbil na tvář než jsem došel ke svému autu a nasedl do něj.

Cesta k Caroline mi přišla nekonečná. Když jsem konečně autem zaparkoval před vilou Caponi, oddychl jsem si. Pomalu jsem vystoupil s auta a přistoupil k Nicovy který stál u svého auta.

,,Jsi připravený?" zeptal se mě.

,,Proč bych neměl být?" odpověděl jsem mu s úsměvem. 

Vešli jsem do domu do kterého nás pustili Caponiho bodyquardi. 

,,Vítejte" přispěchal k nám Ricardo.  Já i můj bratr jsem si s ním potřásli rukou ale já už očima vyhlížel Caroline.

,,Jak se cítíš Tomasi?" zeptal se mě můj budoucí tchán. 

,,Skvěle. Je sice pravda že rána ještě sem tam pobolívá ale není to nic co bych nezvládl".

,,To jsem rád. Běžte si sednout do salónku a já se skočím podívat na Caroline" řekl a rychle zamířil ke schodišti. Já s Nicem jsem pomalu došli do salónku a posadili se. Pořád mi ještě nedocházelo že za pár hodin už budu s Caroline sám. Opravdu jsem se těšil. Věděl jsem že musím Caroline donutit na mě změnit názor a k tomu mi právě pomůže tenhle výlet do Evropy. Tolik jsem chtěl sáhnout do kapsy a vytáhnout krabičku cigaret ale jako by Nico slyšel mé myšlenky a varoval mě pohledem. Opravdu mě tahle jeho nenávist k cigaretám štvala.