14. Vytáčející Nico

7.8K 522 38
                                    



Caroline

Zaslechla jsem jak nějaký ženský hlas vykřikl že Tomas je zraněný. V tu chvíli ve mně hrklo a šokem jsem se nemohla pohnout. Když jsem konečně donutila nohy k pohybu rozeběhla jsem se hledat Tomase. Netrvalo mi to dlouho. Kolem něj byl chumel lidí. Všechny jsem je odstrkala na stranu dokud jsem nespatřila Tomase. Ležel na zemi a byl v bezvědomí. Najednou jako by mi někdo vyrazil dech, nemohla jsem se nadechnout. Začali mě palte oči jak se do nich hrnuli slzy.

Nico si sundal své sako a tiskl ho Tomasovy na ránu „Volali jste kurva doktora?" zavolal do davu.

„Už jsem volal, bude tu do deseti minut" ozval se můj otec.

„Musíme ho dostat odtud" řekl Nico. Během dalších pár minut Nico a Jack zvedli Tomase a nesli ho do jednoho z volných pokojů.

Nemohla jsem myslet na nic jiného než že možná Tomas umře a že to bude moje vina, protože ho postřelili když mě chránil. Věděla jsem že pokud zemře budu chtít zemřít taky. Chtěla jsem vejít do pokoje za ostatními ale Nico mě zastavil „ Měla by jsi zůstat venku"

„Ten muž na posteli je můj snoubenec a nic mě nezastaví od toho abych byla s ním!" znovu jsem se zkusila přes Nica protlačit ale marně.

„Tohle teď nebude pro tvoje oči, jakmile ho doktor ošetří pustím tě k němu" pokračoval Nico v přemlouvání ale mě tím akorát více rozčiloval.

„Nico má pravdu Caroline, počkáme venku spolu a hned jak bude vše v pořádku půjdeme se na Tomase podívat společně" objevila se vedle mě Elena. Nico měl opravdu štěstí že se tu objevila protože jinak bych použila i fyzickou sílu abych se k Tomasovy dostala.

S Elenou jsem se opřeli o zeď chodby a čekaly. Po pár minutách do pokoje vešel doktor s mým otcem. Připadalo mi to jako věčnost. Celé tělo se mi třáslo.

„Bude v pořádku. Tomas má tvrdý kořínek. Navíc na vaši svatbu se tolik těšil že ani smrt by ho v tom nezastavila" usmála se na mě Elena a mě se v tu chvíli vybavila slova té cizinky. Znovu jsem ucítila své srdce se roztříštit na tisíc kousků. Ale věděla jsem že pokud Tomas zemře bude mě to bolet mnohem, ale mnohem víc. Proto jsem se rozhodla nejdříve přesvědčit že je v pořádku a pak až ostatním říct že se svatba ruší.

Přišlo mi jako věčnost než se otevřeli dveře Tomasova pokoje a doktor s ostatními vyšli ven.

„Jak mu je doktore?" zeptala jsem se ho ze strachem v očích téměř okamžitě.

Tento doktor byl soukromník. Ošetřoval většinu zraněných mafiánů, proto mu nepřišlo divné ošetřovat postřeleného Tomase.

Lékař se na mě pousmál „ Je v pořádku. Jeho stav je stabilizovaný. Neztratil tolik krve na kolik se ze začátku zdálo".

Jeho slova  byly pro mě jako pozvánka do ráje. Poprvé jsem se od chvíle kdy Tomase postřelili usmála. 

,,Můžu jít za ním..."

,,Možná bychom ho měli nechat odpočívat" skočil mi do řeči Nico. Znovu ve mě stoupal hněv. Nico mě opravdu vytáčel. Chystala jsem se mu něco ostřejšího říct, když mě tentokrát předběhl pan doktor.

,,Já myslím že krátká návštěva neublíží...mimo to se po vás pan Tomas několikrát během mého vyšetření sháněl". 

Doktorova slova mě zahřála u srdce i když jsem se to snažila skrýt. Naposledy jsem se na Nica podívala a pak kolem něj prošla do tmavého pokoje. Pro větší soukromí jsem za sebou zavřela dveře.


Chci tě vlastnit! (2# Mafiánův majetek)Kde žijí příběhy. Začni objevovat