Chci tě vlastnit! (2# Mafiánův majetek)

23. Z pravdou ven!

Caroline

Šokem se mi stáhlo hrdlo. Nevěděla jsem co mám dělat, co mám říct. Udělala jsem několik kroků k dívce, poté jsem se zastavila a s nenávistí pohlédla na Tomase. On mi pohled oplácel. 

,,Co to má, sakra, znamenat?!" vykřikla jsem. Dante si zamnou povzdychl ,,Věděl jsem že se jí to nebude líbit šéfe". 

Tomas ze mě nespustil oči. Udělal několik kroků dopředu, poprvé ode mě odtrhl oči a s pohrdáním se podíval na dívku.

,,Jmenuje se Elisa a my tři by jsem si měli promluvit". Jakmile to Tomas vyslovil, tak Dante s Brettem opustili místnost a nechali nás sami. Jakmile to udělali, přiběhla sem k Tomasovy a vší silou ho udeřila do tváře. 

,,Co si vůbec myslíš? Že když máš peníze a lidi tak můžeš unášet nevinné ženy?" křičela jsem na něj a ucítila první slzy ve tváři. Znovu jsem se v něm zklamala. 

Poté jsem si klekla k Elis a lehce se na ní usmála ,,Vše bude v pořádku, jen se neboj. Nedovolím aby se ti něco stalo...".

,,Teď toho mám zase já dost!" vykřikl nečekaně Tomas až jsem se lekla. ,,My tři si teď promluvíme, jak už jsem před chvílí řekl". Tentokrát Tomas vypadal opravdu vytočeně. Šel z něj strach a tak jsem se ho poprvé a naposledy rozhodla poslechnout a poslechnout si co mi chce říct. Pravda byla že mě to přes to všechno zajímalo.

Elisa vypadala stále vystrašeně, proto jsem jí pomohla na nohy a dovedla jí k pohovce na kterou jsem si obě sedli. Poté jsem jí pomohla rozvázat svázané ruce a chystala jsem se jí odlepit i zalepená ústa ale Tomas mě zastavil, že prý dostane slovo až po něm.

,,Tak mluv" pobídla jsem Tomase. Ten si protřel spánky jako by byl nesmírně unavený a poté spustil

,,Tohle je Elisa. Bývala to milenka mého otce...teda nevlastního otce. Vydávala se za matčinu přítelkyni a chodila jí navštěvovat, ale jejím pravím zájmem bylo si z otcem dohodnout schůzku. Vlastně se ani nedivím že jí na tom tolik záleželo, otec za ní utrácel hromadu peněz" podíval se na Elis pohrdavě. Ona jen sklopila pohled k zemi. 

Tomas poté pokračoval ,,Poprvé jsem jí uviděl když mi bylo něco po patnácti. Seděla s matkou na zahradě a popíjeli čaj. I když jsem byl tehdy ještě žen neznalí, okamžitě jsem poznal že má o mě zájem. Jakožto patnáctiletému klukovy lichotilo že má o něj tehdy dvacetiletá žena zájem. Začalo to pár úsměvy a flirtovními slovy. Jednou si mě odchytla na jednom rodinném večírku a oznámila mi že se sejdeme za 20 minut v pokoji pro hosty. Byl jsem zvědaví a tak jsem se tam po těch 20 minutách vydal. Našel jsem jí tam nahou rozvalenou na posteli. Prostě jsem neodolal a ten večer jsem se poprvé vyspal se ženou. Kdybych ale věděl co bude následovat tak bych raději ještě nějaký čas počkal".

S každým Tomasovým slovem se mi Elis protivila víc a víc.

,,S Elis se stala naprostá stíhačka. Neustále mi psala, volala, dokonce začala chodit i do stejných barů a klubů co já ve snaze mě tam potkat. Párkrát jsem si to s ní ještě rozdal a když mi pak došlo že to v hlavě nemá v pořádku, ukončil jsem veškerý styky s ní. Ona mě ale stále vyhledávala. Kontaktovala mě a snažila se nás jakkoli dát dohromady. Měla takovou vysněně šílenou představu že si jí jednou vezmu a udělám z ní paní Luciáno" zasmál se tomu krutě Tomas. 

,,Byla mnou úplně posedlá. Zašla až tak daleko že se setkala s mou matkou a namluvila jí že jsem jí znásilnil a ona se mnou čeká díte, no a po mé matce chtěla aby mě donutila si jí vzít. Moje matka samozřejmě věřila mě a Elisu z domu vyhnala. Dokonce i můj otec se s ní po tom incidentu rozhodl přestat stýkat. Od té doby jsem věděl že je schopná všeho. A kdykoli se mi něco přihodilo, věděl jsem že je za tím Elisa. Rozbité auto, pomluvy, výhružky ženám se kterými jsem se stýkal...za vším vždy byla Elis. To všechno jsem nechal být, neřešil jsem to. Ale ty kecy které jsi naříkala Caroline byly za mou hranicí trpělivosti" propichoval Elis pohledem. 

,,Nikdy jsem žádnou ženu neuhodil ale zrovna teď bych tě nejraději zabil".

Trvalo mi pár sekund než se mi to uleželo v hlavě. ,,Takže ty mi chceš říct, že mi Elis lhala protože je tebou posedlá?" zeptala jsem se Tomase a on okamžitě přikývl. 

,,A proč bych ti měla věřit?" zeptala jsem se znovu. 

Tomas na mě podrážděně protočil oči. ,,Ať ti to řekne sama" řekl a přistoupil k Elis aby jí strhl lepící pásku z úst. 

,,On lže, nevěř mu Caroline. Tohle dělá pořád. Nejdříve mi tvrdí jak mě miluje a potom vše zapírá" Elisiny oči mě doslova prosili abych jí věřila. 

,,Co to tu plácáš ty huso!" křikl na ní rozzuřeně Tomas, poté se natáhl jako by se jí chystal uhodit ale ihned se zase stáhl a zašeptal ,,Mám své zásady a kvůli takové jako jsi ty je nehodlám porušit". Musím přiznat že tímhle gestem na mě udělal dojem, ale pořád jsem nevěděla komu věřit. Byla jsem ve větších koncích než předtím. 

Tomas se párkrát zhluboka nadechl než k Elis zase promluvil ,,Víš Elis, naposledy tě poprosím o to aby jsi mluvila pravdu, protože pokud i tentokrát budeš lhát tak ti slibuju že se na tebe nebudu dívat jen lhostejně jako doposud. Od téhle chvíle tě začnu nenávidět! Vždy jsem se k tobě choval jako ke staré známé, i když jsi mi dělala ty ošklivé věci tak jsem tě bral něco jako přítelkyni ale můžu ti se zárukou říct že pokud teď Caroline neřekneš pravdu tak se postarám aby jsi byla vymazána z mého města, z mého státu, dokonce i z mého světadílu ale hlavně tě vymažu z mého života!"

Elis začali téct slzy jako hrách. 

,,Ale já tě miluju Tomas!" vykřikla naprosto nečekaně a propukla v hysterický pláč. ,,Copak ty to nechápeš? Tohle všechno dělám pro nás!"

V tu chvíli mi konečně došlo kdo má pravdu. ,,Takže ty jsi mi lhala?" rozzuřila jsem se na Elis. 

,,Ty nejsi hodna muže jako je Tomas! Žádná žena není...kromě mě!" poté se Elis otočila k Tomasovy ,,Vím že mě miluješ. Prostě vím že mi dva nakonec skončíme spolu...vím to!"

,,To už by stačilo" řekl unaveně Tomas než zavolal Danteho aby Elis odvedl pryč. Nemohla jsem uvěřit jak hystericky vyváděla a prosila Tomase o to aby jí dal šanci. Jakmile konečně pokoj utichl, cítila jsem na sobě Tomasův pohled. Kousla jsem se do rtu a chvíli přemýšlela.

,,Ta holka je šílená" zašeptala jsem.

,,To teda je" odpověděl mi Tomas téměř okamžitě. Když jsem se na něj podívala, mírně se culil. Vůbec jsem nechápala proč se usmíval.

,,Můžeš mi říct, proč se culíš?" zeptala jsem se ho.

,,Jen čekám"

,,A na co, smím-li to vědět?"

Tomasův úsměv se o něco zvětšil ,,Až přiznáš že jsem měl pravdu a omluvíš se za to že jsi lhala cizí ženský místo mě".

Zamračil jsem se. I když měl nejspíše pravdu. Měla bych přiznat že měl pravdu a omluvit se. Jsem přece člověk který přizná své chyby. 

Nadechla jsem se a zašeptala ,,OK, měl si pravdu a já se omlouvám...opakovat se nebudu". Tomas se roztomile zasmál a přikývl. ¨

,,Co s ní uděláš?" zeptala jsem se ho vážně a i on zvážněl. 

,,To ještě nevím. Nezabiju jí, to ti můžu slíbit ale zařídím že se už nikdy nevrátí do spojených států a za tu zatracenou lež, kterou mi mohla pěkně zavařit bude pykat".

Přikývla jsem a založila si ruce na prsou. Děsilo mě že jsem si vlastně přála aby za ty hloupé lži pykala. V tom jsem si všimla že se ke mě Tomas přibližoval se záludným úsměvem.

,,Teď když jsem vše vyřešené ..."

,,Se půjdu osprchovat a ty by jsi mohl objednat nějaké jídlo". Než Tomas mohl zareagovat, zmizla jsem do koupelny. Potřebovala jsem nějaký čas abych to všechno mohla vstřebat a rozmyslet si co to všechno pro mě a Tomase vlastně znamená.