Chci tě vlastnit! (2# Mafiánův majetek)

19. Dva pokoje

Caroline

První nadšení z Paříže už opadlo a mě znovu začalo docházet že jsem s Tomasem sama v Evropě.

Po pár dlouhých minutách jsme zastavili před luxusním hotelem. Jeden s Tomasových bodyguardů mi pomohl z auta a já ho za to odměnila laskavím úsměvem. Hned po tom se ozvalo Tomasovo žárlivé zavrčení díky čemuž hned onen bodyguard uhnul pohledem.

,,Dante, zaveď Caroline do pokoje který máme rezevorvaný" řekl Tomas a vytáhl si další cigaretu. Dante kývl a pokynul mi ke vchodu. Pomalým krokem jsem vešla do luxusní haly hotelu. Dante došel k velké recepci a sladce se usmál na mladou recepční.

,,Zdravím slečno, mám tu rezervaci na jméno Billy Clark" řekl sametovým hlasem. Dokázal být velmi charizmatický když chtěl. Recepční se mírně začervenala, s úsměvem přikývla a malou chvíli něco ťukala do počítače.

,,Ano, mám tady rezervaci na toto jméno. Podle všeho je to náš nejdražší pokoj" řekla recepční na kterou drahý pokoj udělal dojem.

,,Ano to sedí ale podle všeho by tam měly být dva rezervované pokoje na toto jméno" řekl Dante a recepční se díky jeho slovům nepatrně zamračila. To mě se díky jeho slovům vyditelně ulevilo. Být totiž s Tomasem v jednom pokoji by bylo velmi nebezpečné.

Recepční po další krátké minutě ťukáním do klávesnice zase nasadila svůj úsměv.  ,,Omlouvám se, někde se nejspíše stala chyba ale už jsem se o ní postarala. Máte dva pokoje vedle sebe...pokud vám to tedy vyhovuje?" zeptala se a krádce se podívala na mě. Dante s úsměvem kývl ,,Lepší by to ani být nemohlo".

Recepční mu poté podala do rukou dva klíče od střešních apartmánů. V tu chvíli už nás dohnal Tomas i se zbylíma dvouma bodyguardama, kteří nesli naše zavazadla. Tomas došel až ke mě, lehce mi položil ruku na záda a vedl mě k vítahu. Recepční po nás házela zvědavé pohledy ale já i ostatní jsem je ignorovali.

Jakmile jsem všichni byly ve vítahu, Dante zmáškl tlačítko do střešního patra.

,,Jsem opravdu ráda že budeme každý mít svůj pokoj" pošeptala jsem k Tomasovy. Ten se na mě nechápavě podíval ale po pár sekundách se rošťácky uculil. Tázavě jsem na něj pozvedla obočí.

,,Je mi líto že tě zklamu miláčku, ale jeden pokoj je pro Danteho a kluky" kývl ke svým bodyguardům. Ihned mi naskočila husí kůže. To jako opravdu budu celý týden spát s Tomasem v jednom pokoji?

,,Proč nebudu mít svůj pokoj?" zeptala jsem se ho jako malé díte.

Tomase očividně tato konverzace unavovala. ,,A proč by jsi měla mít svůj pokoj? Jsi má snoubenka takže budeš spát se mnou v jednom pokoji, konec diskuze".

,,To teda rozhodně konec není" poznamenala jsem uraženě a založila si ruce.

Jakmile jsem vystoupili z vítahu, Tomas vzal od Danteho jeden z klíčů od pokoje a odemkl. V celém tomto patře byly jen dva pokoje které teď patřili nám. Vstoupila jsem s Tomasem do pokoje a žasla nad luxusem. Jeden s Bbodyguardů který se myslím jmenoval Brett položil naše zavazadla na zem a odešel. V místnosti jsme zůstali jen já s Tomasem a Dantem.

,,Dnes si odpočintě. Zajděte si na sklenišku, za kurvama, kam jen chcete ale zítra v 9 ať stojíte připraveni před tímto pokojem!" řekl přísně Tomas Dantemu. Ten se na něj ale usmál, popřál Tomasovi i mě dobrou noc a vyšel z pokoje. Ve chvíli kdy po něm zacvakli dveře mi v žilách doslova zmrzla krev. Pohlédla jsem na Tomase, který se přihloupě uculoval.

,,Dáš si skleničku?" zeptal se mě když zamířil k malému baru. Ihned se mi vybavila matčina slova o tom že mladá slečna jako já nepije, pak jsem ale tuto myšlenku zavrhla. Jsem přece zasnoubená s mužem kterého už od děctví miluju ale on mě nemiluje a proto si ho nesmím vzít! Sakra! Kvůli tomu by si každá mladá slečna dala skleničku.

,,Dám" odpověděla jsem na jeho otázku. Tomas překvapeně nadzvedl obočí ale nic nenamítal. Nalil do dvou skleniček zlatavě hnedou tekutinu a jednu mi podal. Když jsem se pro ní natíhla, naše prsty se střetli a mě přišlo jako by ten dotyk v mém tělo rozpoutal bouři. Ihned jsem pro jistotu udělala krok vzad, čehož si Tomas všiml a usmál se.

Jeho usměv mě rozčiloval, ale zároveň v mých kalhotkách vyvolával něco co ve mě nikdo jiný vyvolat nedokázal. Abych zakryla své rozladění, hodila jsem celý obsah skleničky do sebe. Což jsem neměla protože během sekundy mi přišlo, že mi ta tekutina propálí krk. Rozkašlala jsem se a zároveň lapala po dechu.

,,Ještě ?" zeptal se Tomas když i on do sebe hodil svou skleničku a vůbec to s ním nehlo. Cítila jsem se mírně zahambeně svou reakcí a tak jsem nasadila hrdý obličej a podala mu skleničku ,,Ještě!"

Tomas se roztomile zasmál a nalil do mé skleničky stejnou tekutinu jako předtím. Podal mi jí a já jí i tentokrád do sebe rychle kopla. Reakce byla prakticky stejná.

,,Ještě!" podala jsem Tomasovy svou skleničku ale ten tentokrád zavrtěl hlavou ,,Měla by jsi zpomalit. Nejsi na alkohol zvyklá".

Zakoulela jsem na něj očima a sedla si na gauč který stál kousek od nás. To že jsem nebyla vůbec zvyklá pít mi vůbec nehrálo do karet. Tomas si sedl vedle mě a dlouze se na mě zahleděl.

,,Co?" odsekla jsem, když už jsem jeho pohled nemohla vydržet.

,,Jsi k sežrání. Bůh mě musí opravdu milovat když mi tě přihrál do rukou" zašeptal a s hladovým pohledem se ke mě sklonil. Věděla jsem co se chystá udělat ale nezastavila jsem ho. Můžu to házet na únavu z cesty nebo na alkohol ale nechala jsem ho.

Když si byl Tomas jistý že ho nezastavím, sklonil se ke mě tak blízko že se špičky našich nosů dotýkali. Zahledl se mi do očí a poté se přitiskl svými rty k mým. Ze začátku to byl ten zvědaví, něžný polibek ale pak se to zvrtlo, když jsem mu dala ruce kolem krku a přitáhla si ho blíž. Tomas mi zasténal do úst a prohloupil náš polibek. Naše jazyky po sobě hladově přejížděli.

Tomas me chytil pevně za boky jako by měl strach že někam uteču. A možná jsem chtěla utéct ale něco mi v tom bránilo a nutilo mě zůstat v jeho náručí.

Strašně se omlouvám že dlouho nebyl kapitola ale rozbyl se mi počítač. Už jsem to nevydržela a tajně si půjčila sestřin. Nevím jak dlouho bude můj počítač na opravně ale doufám že co nejkradší dobu. :)