Chci tě vlastnit! (2# Mafiánův majetek)

40.Pozvání na večírek

Tomas

Další den jsem seděl ve své kanceláři a byl ponořen v myšlenkách. Ať jsem se snažil sebe víc, nemohl jsem přijít na to, kdo je vlastně ten, kdo mě zradil. Že by to nakonec mohl být Dante? Ale ne, to není možný. Je jako můj bratr a má mou plnou důvěru, ale jak jinak by vždycky Rusové s Armandem věděli, kde jsme.

Z mého přemýšlení mě vyrušilo zazvonění mobilu.

,,Halo?" řekl jsem, když jsem mobil zvedl.

,,Tomasi, rád tě slyším," rozpoznal jsem z telefonu Aureliův hlas. Překvapilo mě, že mi volal takhle brzo, co když si to třeba rozmyslel a nechce se mnou spolupracovat?

,,Děje se něco Aurelio?" zeptal jsem se podezíravě. Aurelio si nejspíše mého podezdřelí všiml, protože se zasmál.

,,Jen klid Tomasi, volám ti proto, abych tě pozval na rodinnou oslavu, která se koná dnes večer. Myslím si, že by bylo dobré, abychom se všichni navzájem poznali, když jsme teď parťáci."

,,Děkuju za pozvání, s Caroline a Dantem určitě dorazíme," řekl jsem a snažil jsem se při tom znít mile. Jsem mafián, jasně že jsem okamžitě začal mít pochybnosti, ale takhle bych nemohl uzavřít žádné spojenectví.

,,To je skvělé, dnes v osm. Celá má rodina se na vás už těší. Tak večer Tomasi."

Poté co jsem hovor ukončil, opřel jsem se do židle a prohrábl si vlasy. Po chvíli jsem vstal a zamířil hledat Caroline.

Našel jsem jí, jak se v plavkách opaluje u bazénu.

,,Ahoj, má nádherná bohyně," pozdravil jsem a sklonil se, abych jí políbil na její třešňové rty.

Caroline mi okamžitě omotala ruce kolem krku, a přitáhla si mě blíž. Chvíli jsem se nechával unášet jejími perfektními rty než mi došlo, že tu nejsem kvůli dalšímu skvělému sexu, ale kvůli pozvání na večírek.

,,Miláčku, i když velice nerad, musím tě přerušit," zašeptal jsem do jejích úst. Caroline se na mě zaskočeně podívala, což bylo docela roztomilé.

,,Zrovna mi volal Aurelio a chce, abychom dnes večer dorazili na jejich rodinný večírek."

Caroline se šťastně pousmála ,,Tak to se moc těším, vlastně se už nemůžu dočkat až se více seznámím s Rutilou, je úžasná!"

,,Jsem rád, že jsi z toho tak nadšená," mrkl jsem na ní a jemně přejel svým nosem přes její. Když se na mě usmála, neovládl jsem se a znovu jí políbil.

,,Možná by jsme se měli přesunout dovnitř," zašeptala Caroline u mých rtů, než znovu přejela svým sametovým jazykem přes můj ret. Mě v tu chvíli naskočila po celém těle husí kůže. Zrovna když jsem se chystal Caroline zvednout do náruče a odnést ji do domu, zazvonil mi v kapse mobil.

,,Sakra!" zavrčel jsem, když jsme s Caroline od sebe leknutím odskočili. Omluvně jsem na Caroline mrkl a vytáhl svůj mobil z kapsy.

,,Haló," zavrčel jsem do telefonu ale nikdo mi neodpověděl. Podíval jsem se na displej, jestli se náhodou hovor nepřerušil, ale hovor pořád pokračoval. Volající měl skryté číslo a to mě dost znejistilo. Znovu jsem si přiložil mobil k uchu ,,Haló...je tam někdo!?"

Ani tentokrát mi nikdo neodpověděl. I Caroline vedle mě zpozorněla, nechtěl jsem jí ale nějak vystrašit, a proto jsem se na ní pousmál a ústy naznačil, že volá Nico, ale nejspíše je slabý signál, a hned potom jsem vstal a odešel směrem do zahrady. Jakmile jsem byl dostatečně daleko, znovu jsem do telefonu promluvil ,,Halooó!" a když mi nikdo ani tentokrát neodpověděl, naštvaně jsem telefon vypnul, ale ten nejistý pocit ve mě zůstával pořád.

,,Děje se něco?" ozval se Dante za mnou. Ihned mě napadlo mu všechno říct, ale pak jsem si to rozmyslel.

,,Ale nic, jen mi volal Nico, ale nějak se to přerušilo."

Dante chápavě kývl a postavil se vedle mě. Já jsem si ze saka vytáhl cigaretu a poté, co jsem si jí vložil do úst, jsem jí zapálil.

,,Volal mi Aurelio a chce abychom dnes dorazili na večírek," řekl jsem.

,,To se mi nelíbí," řekl rozhodně Dante a já se zasmál ,,Věděl jsem, že to řekneš, ale máš smůlu, protože mi jdeme, takže být tebou, jdu si najít nějaký pěkný oblek."

Caroline

Dívala jsem se na svůj odraz do zrcadla, měla jsem na sobě šaty, které jsem si během odpoledne koupila. Byly dokonalé a perfektně obepínaly mou postavu. Vlasy jsem si vyčesala do elegantního drdolu a Alma mi pomohla s líčením. Na dnešním večeru mi opravdu záleželo, chtěla jsem mezi kartelské ženy opravdu zapadnout, nechtěla jsem pro dnešek být vázána našimi pravidly.

,,Jsi nádherná," ozval se ode dveří Tomasův hlas. Když jsem se otočila, stál přede mnou Tomas v lesklém černém obleku, který mu perfektně padl. Šťastně jsem se usmála, při myšlence že se brzo stane mým manželem.

,,Měly bychom jít, nebo se na tebe vrhnu a na ten večírek se nedostaneme," zakmital na mě Tomas obočím a nabídl mi rámě, které jsem ochotně přijala. Ještě než jsme vyšli z pokoje jsem ho políbila na tvář. Konečně jsem se po delší době cítila opravdu šťastná.

Dantemu se na tenhle večírek moc nechtělo, neustále opakoval, že je to chyba a že by jsme raději měli zůstat doma, alespoň dokud kartel lépe nepoznáme. Já ho ale stejně jako Tomas nebrala vážně, naopak jsem se těšila na to, jak si užiju parádní večer.