...jsem vlastně obyčejná sedmnáctiletá holka... Obyčejná holka s neobyčejným příběhem.
^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
Příběh dívky, která to nemá v životě jednoduché... Potřebuje zpěv, tanec, lásku, rodinu, přátele, ...
Ale ne všechno je v životě zadarmo...
"Deedee! Ty bys přece mohla zaskočit!" První co, tak se všichni koukli na její oblečení...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nic moc na vystupování... to bylo jasné...
"A Deedee," odměřil si ji Filip "tys už jako někdy zpívala?" řekl nedůvěřivě. Deedee ani tentokrát nezklamala. Drzá byla (ostatně jako vždy) až na půdu. "Tssss..." zasmála se pohrdavě "zpívám už od tý doby, co mě vyprdla máma!" mrkla na Filipa aby mu došlo, na jakou "hloupost" se jí opovážil zeptat. Usmála jsem se na Deedee a obrátila se k Filipovi.
"Deedee zpívá opravdu dobře. Na školní soutěži talentů byla druhá. Vyhrála to jedna pratička prvňáčků, kteří měli skupinovou chorošku na HIP-HOP hudbu. Sázeli na roztomilost. A to se jim vyplatilo... Hlavně taky kvůli tomu, že porota složená s tělocvikáře, hudebkářky, výtvarkáře a ředitele sice 'porotila', ale hlasovali pouze diváci - teda jako děcka ze školy. A to, co řekla porota nemělo žádný vliv na pořadí... - To je ale jedno. Dee zpívá fakt luxusně..." přesvědčovala jsem je. Všechno taky byla pochopitelně pravda.
"Zazpívej!" vybídl ji Filip s vyzívavým tónem a mírným úšklebkem. Dee se na mě podívala a já jen přikývla, jakože určitě má. "A co?" zeptala se celkem sebevědomně a někomu,kdo ji nezná to mohlo připadat až namyšlené... "Nevim. Co chceš!" houkl nedočkavě
Deedee obrátila oči v sloup a chvíli přemýšlela. Potom se ušklíbla a začala svým nádherným, posazeným hlasem, kterým i přes to, že byl hlubší, dokázala vyzpívat opravdu vysoké pasáže.
Já jsem tvá a jediná, čistá jak láska...
Teď i Jakub zvedl konečně hlavu od mobilu a zpozorněl.
Průhledná jak hladina, čistá jak láska. V očích tvých je víc, než mi můžeš říct ve slově láska.
Usmála se. Jakub s Filipem si vyměnily pohledy plné uznání. "No, musím uznat, že jsem tě podcenil, promiň." zadíval se do země "Chceš s námi zpívat?" Deedee se pousmála a najednou, jako by se z té - na první pohled - drsné, bezohledné a sebevědomé (ve skutečnosti taková nebyla; jen tak působila na většinu lidí) Deedee stala hodná holka. "Jestli to budete potřebovat... Ráda" usmála se na Filipa a ten jí úsměv opětoval. "Jasně!" řekl jí souhlasně a já jsem jí objala.
Zpívat s Deedee. To je něco úžasného. Na pódiu umí podpořit. Prostě nejlepší kamarádka...
