Spala jsem už u Kuby doma. Včera to bylo nejlepšejší! Dnes jsem se probudila v deset. Když jsem přišla dolů, do 'bytu' Kubových rodičů, všichni už byli po snídani.
"No dobré ráno," řekl Vašek
"Dobré ráno." řekla jsem omluvně
"Jak se ti u nás spalo?" patala se Jana
"Moc dobře, proto jsem se vzbudila až teď!" zasmála jsem se a oni semnou.
"Terko, pojedeme dneska do města na nákupy, můžeme tě vzít s sebou, jestli chceš." nabídla mi Jana
"Ne, to je dobré,"
"Klidně můžeš jet. V autě máme místo a překážet nám nebudeš!" nabízela mi
"Ne, jste fakt moc hodní, ale já stejně nemám peníze..."
"To ti klidně pujčíme."
"Opravdu ne, děkuji moc."
"Fajn, nevadí. Tak kdyby sis to rozmyslela klidně řekni, ano?"
"Určitě."
Kuba musel prý brzy ráno odjet kvůli nějaký opravě motorky, tak jsem po tom, co jeho rodiče odjeli do města zůstala chvilku sama doma. Najednou mi zazvonil mobil.
Neznámý číslo... Nechtělo se mi to moc zvedat, ale nakonec jsem to riskla. Posadila jsem si hlas, abych zněla starší.
"Schwarz, prosím?"
"Dobrý den, mluvím s Terezou Schwarz?" zeptal se mě ženský hlas
"Ano, to jsem já. Co potřebujete?"
"Dostala jsem do ruky vaši nahrávku, kde podle poslechu zpíváte tedy ve skupině...-"
"Můžu se zeptat, jak se k vám nahrávka dostala?"
"To vám boužel zatím nemůžu z jistých důvodů říct. Promiňte."
"Nevadí." takže není ztracená!
"Volám vám, protože mě váš projev a váš hlas velmi zaujal a ráda bych s vámi začala spolupracovat. Jsem začínají skladatelka a hledám pravě nějakou zpěvačku, se kterou bych takto mohla spolupracovat."
"Dobře. Mohly bychom se třeba sejít a pořešit to osobně?"
"Určitě. Kdy máte čas?"
"Jak se to hodí vám..."
"Mohly bychom už dnes?"
"Samozřejmě. V kolik hodin? Ve tři?"
"Můžeme. V městském parku?"
"Super. Tak děkuju a uvidíme se."
"Já děkuji. Nashledanou."
"Nashle."
Nevěřila jsem tomu, co se právě teď stalo.
Dostala jsem druhou šanci!
Tak přece jen je v mém šuplíku osudu nějaká složka naděje.
Asi si někdo tam nahoře přeje, abych znovu spatřila tu zář reflektorů.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
The end...
ČTEŠ
V záři reflektorů
Genç Kurgu...jsem vlastně obyčejná sedmnáctiletá holka... Obyčejná holka s neobyčejným příběhem. ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^ Příběh dívky, která to nemá v životě jednoduché... Potřebuje zpěv, tanec, lásku, rodinu, přátele, ... Ale ne všechno je v životě zadarmo...
