Vypadal jako... Vypadal úplně jako Dave! Ten Dave, který si mě vzal k sobě, když jsem byla opilá a šla jsem od Adama - asi před měsícem.
Vždyť to ale nemůže být on. Říkal přece, že studuje práva... Co by dělal tady?
Vedle mě už si sedl Kuba, vedle Kuby Deedee a nakonec úplně vlevo seděl Filip. Marek si nás prohlédl a usmál se.
"Umíte texty?" zeptal se pak
"Jojo" řekla Deedee jakoby za všechny.
"Super. Řekneme si ještě pár věcí: takže... To mluvený slovo na začátku, potřebujeme, aby říkal kluk. On je to jakokdyby takový rap, se dá říct - ten začátek. Já bych na to teda bral Filipa, a ty vsupy do toho, to zpívaj holky. Můžete obě, zkusíme, jak nám to bude znít..."
Otočil se a zamířil do té místnosti, kde byli ti kluci. Cosi jim tam říkal, potom nahnuk na sebe mikrovon (vypadal podobně, jako třeba ten, kterým se hlásí tozhlasy na vesnicích, nebo po školách) a řekl do něj: "Tak my vám to teď pustíme, a zkusíme si to jen po to to dáš, jo?"
Pak se nám ve sluchátkách rozezněla pro nás už velmi známá melodie. Na na na nána, na-nánáná, ...
Viděla jsem, jak se ti dva kluci něčemu smějí a přitom se koukají na nás. Nebyl to ale zlomyslný úsměv. Právě naopak. Spíš si pokyvovali hlavou do rytmu a čekali na zčátek, kdy začneme zpívat.
Předehra skončila a přišla nová pasáž. Pro Filipa signálem, aby se nachystal. Doznívaly poslední basy a už to začalo. Filip začal svým mluveným slovem.
Filip: Svítá... Ty sám se procházíš,
loukou nekonečnou, smysl v tom všem nacházíš...
Byla to chyba, chyba životní,
tak už to pochop, kámo, padej od ní...
Boží. Líbí se mi rap. Fakt že jo. Ještě Filip s tím má očividně nějaké zkušenosti. Drží si rytmus a prostě... BOMBOVÝ! Přichází část,kdy do toho s Dee trochu vstupujeme.
Filip: Když to nechápeš, tak se do toho
neser! Tohleto by nebylo-o vůči
slečně fér...
D+T: Nebylo by fér...
Filip: Tak to pochop, že už cenu to
nemá, tahle slečínka ti opravdu
už vůbec nic nedá!
Tohle byla poslední věta z "rapové" části. Teď se nám ve sluchátkách začala měnit hudba na poměrně rychlejší. Byl to hezký plynulý přechod, což se mi fakt líbilo. Doma jsem si to takle nemohla zahrát. Tady ta hudba, kterou slyšíme, tak ta je částečně namixovaná přes počítač, takže to znělo vlastně úplně jinak...
Potom přišla naše společná část... Zpívali jsme ji všichni. Všichni čtyři, jako tým...
ČTEŠ
V záři reflektorů
Teen Fiction...jsem vlastně obyčejná sedmnáctiletá holka... Obyčejná holka s neobyčejným příběhem. ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^ Příběh dívky, která to nemá v životě jednoduché... Potřebuje zpěv, tanec, lásku, rodinu, přátele, ... Ale ne všechno je v životě zadarmo...
