V záři reflektorů

46*

"Takže pozor, vážení!" řekla jsem do mikrofonu. "Kde je bar, jste už všichni, jak vidím zjistili." kdosi se vzadu zasmál. "Tak pár organizačních věcí: záchody jsou v té chodbě, jak jste přišli tak nalevo. To najdete. Chlebíčky a jiné občerstvení si berte, kolik chcete. Když dojde, skočte na bar za barmanem a on vám dá další. Ohledně pití: Mají tady takové "pravidla", že jakmile je člověk zřetelně opilej, tak mu nenalijiou už nic. Maximálně nealko. Takže pijte s mírou." usmála jsem se. "Tak to by bylo asi zatím všechno, bavte se!"

Celým sálem roznesla diskohudba. Všichni se dobře bavili. To bylo dobře. Položila jsem mikrofon a chystala se na odchod z pódia. Uviděla jsem , jak se otevírají dveře. Stála tam Dee s Filipem. Byli sice pozvaní, ale doufala jsem, že třeba nepřijdou.
A heleme se! Deedee s cigaretkou v ruce - ale 'ona peřece nekouří'. No řekla jsem si, že si jí nebudu všímat.

Sedla jsem si k baru a objednala si červený víno. To mám nejraději. Přišel zamnou Kuba a sedl si vedle.
"Bavíš se?" usmála jsem se
"Jo, super. Krásně jsi to namyslela."
"Ale bez tvojí pomoci a pomoci tvých rodičů by nic z toho nebylo... Ještě jednou moc děkuju, že jste to s vašima většinu zaplatili." řekla jsem a dala mu pusu na tvář.
"Není zaco Tess. " objal mě "To máš jako dárek od nasich a částečně odemě. Druhá část mýho dárku teprve přijde..." řekl tajemně
"No dobře..." zasmála jsem se
"Vlastně, můžeme snad už jít na dárky, ne?" řekl a šel k pódiu. Vzal si do ruky mikrofon.

"Tak, prosím pozor. Přejdeme na dárky, ano? Všichni, kdo mají dárky, nebo i ti, co je nemají tvořte řadu tady takhle... Noo jo, tam tak, jak stojí Ivet. Super. Děkuji moc!" řekl a slezl z pódia dolů.
V tu chvíli se ke mě hrnulo tolik lidí. Všichni mi třasli rukou a omýlali to stejné dokola - že už jsem dospělá, ať jsem zdravá, hodně štěstí a lásky do života a podobný odrhovačky.
Dostala jsem spoustu dárků. Některé byly dost neobvyklé. Dostala jsem například dárkový poukaz na tetování a slevu na piercing, vstupenku na koncert Adele a slevový kupon do nehtového studia.
Potom tam byly pochopitelně ty klasické věci, jako třeba bonboniery, kytky a tak. Nechyběly ani flašky vína, přáníčka, ale našly si takové dárky, jako náramek od vietnamců a tak...

Potom se najednou ozval Kuba, ať se jsou všichni posadit. Na podiu bylo roztáhlé plátno na promítání. Šla jsem se taky posadit. Byla jsem dost zvědavá, co z toho bude. Kuba kývl na kohosi vzadu a ten zhasl v celém sále. Pak se zapl projektor. Byla jsem opravdu napnutá.
Najednou se sálem rozezněla mě známá melodie a na obrazovce se objevily záběry z našeho nahrávání.

Nezoufej, přidej se k nám...
Věř mi, tohle já znám,
je ti horko a zároveň zima
a když jsi s ní tak je ti prima.
Je to něco, co ještě neznáš,
když ji vidíš tak se uvnitř klepáš...

Přemýšlíš nad tím celou noc,
to že pobláznila tě opravdu moc.
Neřešíš už vůbec nic,
to co jsi chtěl, už nechceš říct,
Existuje už jen ona a nic víc,
ve snu vidíš, jak ti líbá líc...

Je to láska - láska - láska...

Bylo to úžasný. Vidět sama sebe při zpívání. Potom to ale přeskočilo na záběr další, kde jsme seděli v učebně studia a něčemu jsme se smáli. Další byla série fotek stále doprovázená naším zpěvem. Na fotkách jsem byla já s Deedee. Byly to fotky ještě ze základky, když jsme byli na školním výletě v Liberci v IQ parku. Promítány byly samý naše trapný selfíčka a tak. Jinak by mi to vadilo, ale teď jsem z toho byla tak hotová a dojatá, že jsem ani nepřemýšela nad tím, že jsou to moje trapný fotky, focený před třema rokama.
Byla tam další spousta fotek mě a mých přátel...

Po skončení promítání jsem šla za Kubou.
"Děkuju, děkuju, děkujuu!!!" skočila jsem mu do náruče a dala mu obrovslou pusu.
"Není za co ty jelito moje." řekl a zatočil se mnou.