Šediváci - Reticulané

2.2K 115 12
                                    

Snad 90% případů setkání třetího druhu v dnešní době tvoří právě kontakty s touto rasou. Jedná se o bytosti které moderní ufologie dělí dále na několik druhů. Nejběžnější je „forma" šedivce vysoká zhruba 120 cm. Mají velice štíhlé člověku podobné tělo a velkou holou hlavu, které vévodí obrovské šikmé černé oči. Jejich ruce jsou tenké a delší než je tomu běžné u lidí. Mají čtyři dlouhé pahýlovité prsty. Jejich nejčastější pojmenování „grays" - (šedí) vzniklo odvozením od barvy jejich pokožky která je ve většině případů popisována v odstínu šedé barvy. Tento druh šediváka je často považován za „dělnickou kastu". Vůdčí kastu tvoří velice podobné bytosti, které se od svojich menších bratrů liší právě výškou. Ty jsou označovány jako „tall gray" - (velký šedý). Jejich výška se často udává okolo 2 - 2,5 metru. Vypadají prakticky stejně jako malí šedivci. Mají však světlejší pokožku, větší hlavy a samozřejmě delší, vychrtlejší tělo. Často se uvádí informace o tom, že na palubě UFO při únosu jedna z těchto velkých bytostí „řídila jako velitel" průběh operací a experimentů které prováděl kolektiv menších šedivců. V mnoha pramenech se velkým šedým přezdívá „Orion grays" protože existují údajné informace o tom, že tato kasta pochází z kolonie v souhvězdí Orion, zatímco drobnější druh dělníků ze Zety Reticuli. Existují dle všeho ještě další druhy například tzv. „mantis grays" což je možná prapůvodní „verze" všech šediváků a jedná se o tvora který v mnoha ohledech připomíná humanoidní hmyz. Dále se mluví o druhu „Bellatrax gray" což je šedivácká rasa o velikosti okolo 20 cm která se údajně do této trpasličí formy vyvinula právě v kolonii souhvězdí Bellatrax. Několik tělíček těchto drobounkých šedivců se již našlo na různých místech světa - v Rusku, Asii a několika státech jižní Ameriky. Badatelé se často nemohou ubránit zdání, že si tato podivná entita hraje se svou DNA stejně snadno jako dítě se stavebnicí a tvoří tak uměle nové a nové větve své vlastní evoluce. Proto také pravděpodobně vznikla nejmladší forma šedých která vypadá jako kříženec s člověkem. Ti již mají znatelně lidštější podobu a zejména člověku podobné oči namísto černých. Velké procento únosů do ufo zahrnují dle všeho genetické experimenty při nichž jsou ženám odebírána nenarozená embriea. Může jít tedy o další dlouhou řadu pokusů kterou se tato rasa snaží vytvořit novou evoluční větev. Dle všeho existují ještě další „větve". Mnoho zpráv směřuje k závěru, že rasa šedivců za dlouhá léta své existence zcela ztratila schopnost přirozeného rozmnožování a běžného přijmu živin trávením. To vede jejich společnost do slepé uličky čímž je závažně ohrožena jejich budoucnost. Proto hledají nové životaschopnější mutace. Působení šedivců na zemi nelze chápat jako přínos pro lidstvo. Shrneme-li všechna dostupná fakta, tak se nelze ubránit dojmu, že pro nás představují spíše globální hrozbu. Člověk pro ně nemá větší hodnotu než užitkové zvíře a berou jej v potaz čistě jako hodnotný zdroj.

30 Japonských Legend A Nejen ToKde žijí příběhy. Začni objevovat