Ona Two ... One Two ... One Two

1.6K 143 17

od TheOriginalPiskot

od TheOriginalPiskot

V Jižní Koreji, je velmi důležité, aby mladí lidé měli dobré výsledky ve škole. Rodiče dělají velký tlak na jejich děti, aby tvrdě studovali a získali dobré známky. Studenti si často museli najmout lektory po škole a někteří se dokonce vrátili do školy v noci, aby dělali práci navíc.

To se skutečně stalo velkým problémem v Koreji, protože mnoho studentů zůstalo vzhůru dlouho do noci kvůli studování,poté usnou druhý den ve třídě. V posledních letech se studentům zakázalo studium po 22hodině v některých oblastech.

Jednou v noci, korejská dívka jménem Sun-Hi byla ve škole. Bylo to docela pozdě a studovala v knihovně se skupinou dalších studentů z její třídy. Světla v knihovně svítili, ale ve zbytku školy byla tma.

Po chvíli, Sun-Hi potřeboval jít na toaletu, a tak si dala přestávku od svého studia. Řekla svým přátelům, že bude zpátky za chvíli, dívka vyšla z knihovny, dolů po potemnělé chodbě do školní koupelny.

V knihovně uplynulo několik minut, ostatní chlapci a děvčata si začali všímat slabého zvuku. Zdálo se, že přichází ze směru okna. Při pohledu oknem, viděli bledou, vyzáblou žena stojící venku. Její tvář byla přitlačena k oknu a její oči byly pevně zavřené. Jeden dlouhý, pokřivený prst poklepal na okno. Divili se, co žena dělá venku v tuto noční dobu.

O chvíli později, žena otevřela oči a studenti vyjekli hrůzou. Neměla žádné oči. Byly tam jen hluboké, temné díry, kde měli být oči. Žena zvedla pěst a začala s ní bouchat do okna. Sklo se roztříštilo.

Najednou se všechna světla zhasla.

Ve školní koupelně, Sun-Hi se právě chystala umýt ruce, když se ponořila do tmy. Všude bylo ticho. Nikdo neslyšel křik děsu přicházející z knihovny. Nebyl žádný způsob, jak by mohla vědět o křiku, který vypukl jen několik místností dál. Pokračovala v mytí rukou ve tmě, v blažené nevědomosti o hrůzných výkřiků, které se rozléhali chodbou. Stejně tak náhle, jak oni začali s řevem a křikem, tak byl zastaven a ve škole bylo opět hrobové ticho.

Sun-Hi otevřela dveře od koupelny a zamířila zpátky do chodby. Když vešla do knihovny, zůstala stát.

Mrtvá těla ostatních studentů byly rozházené kolem knihovny. Některé z mrtvol leželi na podlaze, zatímco jiní byli přehozené přes stoly a skříně. Začala se třást strachy. Její mysl závodila, když se snažila pochopit, co se stalo. Byl to masakr.

V tu chvíli zaslechla kroky rozléhat se chodbou.

Sun-Hi byla chytrá a rychle přemýšlela, vrhla se na podlahu, vedle mrtvých těl svých přátel, a ležela bez hnutí.

Poslouchala jak se něco tiše vplížilo do knihovny. Sun-Hi zavřené oči a předstírala, že je mrtvá. Uslyšela šustivý zvuk, jako něco, co se pohybovalo po místnosti. Bála se nejhoršího, Sun-Hi ležela nehybně jako uměla a snažila se, aby nabyla slyšet.

Uslyšela hlas šeptal: "Jeden, dvě ... jedna, dvě ... Jedna, dvě ..."

Dostala větší zvědavost a opatrně otevřela oči, tak trochu, aby mohla nahlédnout.

Tam, uprostřed místnosti stála bledá, strašidelná žena, oblečená v bílé barvě.

Sun-Hi opět zavřela oči a bojovala s nutkáním křičet. Slyšela ducha plížit se po místnosti, který šel od těla k těla, stále si mumlala pro sebe.