V poslední době se hodně mluví o geneticky modifikované kukuřici a o tom, jaká rizika s sebou nese její pěstování. Podle některých odborníků konzumace upravené rostliny způsobuje zvířatům rakovinu. V laboratořích vědců se nicméně zkouší věci, které mohou lidstvu zavařit mnohem rafinovanějším způsobem.
Například odborníci z Clevelandu se snaží vypěstovat "supermyši". Hlodavci, u nichž se změnily mechanismy ovládající využívání energie, jsou enormně rychlí a výkonní: vydrží běžet rychlostí až 20 metrů za minutu po pět hodin i více, a to bez zastavení. Navíc žijí déle, jedí více, častěji a déle, mají velký sexuální apetýt a jsou velmi agresivní. Důvody, proč vědci experimentují s těmito mechanismy, jsou velmi bohulibé: mohou prý pomoci při léčení chorob typu cystické fibrózy nebo McArdleovy choroby (metabolická porucha projevující se ubýváním svalové hmoty, bolestmi a často i selháním ledvin).
Už při zběžném pohledu je ale zřejmé, kde má tento genetický experiment slabiny. Naspídované myši by se mohly stát extrémně výkonnými přenašeči chorob a parazitů a lidé, kteří by užívaly onen enzym, který zrychlí myši, by byli sice výkonní, nicméně velmi nenažraní, nadržení a agresivní.
Krávy s lidskými geny jsou tu Velmi daleko už došlo křížení genů krav s lidskými. Jeho cílem je dosáhnout toho, aby dobytek v mléku vylučoval glykoprotein laktoferin, který je znám svými pozitivními účinky na imunitu (je mimo jiné součástí přípravků s kolostrem). Lidé ho vylučují například v mateřském mléce, slzách nebo plicním hlenu.
Nizozemská firma už krávy s lidmi "zkřížila". (A není jediná, podobným výsledkem se chlubí vědci z Ruska, kteří schopnost produkovat laktiferin podstrčili kozám, a Číňané, jejichž krávy dojí "lidské" mléko.) Najít uplatnění pro modifikované mléko ale není snadné, protože představa, že maso či mléko "je tak trochu člověk", se mnoha konzumentům jaksi ekluje. Vědci se sice dušují, že to je jen a jen zdravé, ale já vám nějak nevím...
Tupá prasata O prasatech je známo, že jsou velmi inteligentní, a tak mnohdy špatně snášejí pobyt v kotcích, kde je čeká vykrmování a pak rychlý odvoz na porážku. Často jsou agresivní, ostatním zvířatům ukusují ocásky nebo ohlodávají mříže. Vědci se snaží prasata zbavit "zbytečné" agresivity a vnímavosti ke stresu. Takto upravená zvířata by lépe snášela vše, co by jim člověk prováděl, a tak by se dala snáze použít pro vědecké experimenty. A lépe by se na nich třeba daly pěstovat orgány použitelné pro transplantaci lidem.
Tato svůdná myšlenka ovšem vyvolává i obavy. Jednak trochu zavání stupňujícím se týráním zvířat, za druhé je těžké zbavit se strachu, že by se člověk mohl od prasat nakazit apatií hodnou zombíků. A za třetí je tu nezanedbatelné riziko přenosu retrovirů dosud existujících jen u prasat: kromě AIDS by tak člověk mohl trpět nemocí se stejnými příznaky, jen způsobenou jiným původcem: prasečí verzi viru HIV se říká poeticky PERVS (v angličtině to znamená "úchylové").
Napůl opice, napůl medúza Vědci v Oregonu zase zkoušeli zkřížit makaka s medúzou. Proč? Virus se "svítícími" geny z medúzy vpravovali do těla opice proto, že chtěli získat fluoreskující primáty. Pokud by se tato vlastnost v genu makaků uchytila, měla pomoci s vytvářením geneticky upravených opic pro další experimenty s jinými geny.
Pokus jim nicméně napoprvé moc nevyšel. Opice se svítící srstí a nehty se narodila mrtvá a další, která přežila, zase nesvítí. Dále došli Japonci, kterým se povedlo přimět kosmana s genem medúzy, aby jej předal i potomkovi. Zatím jsme u svícení, ale představa inteligentní opice s pružnými chrupavkami místo kostí a jedem medúzy není právě povzbudivá...
Kozo-pavouk nebo pavouko-koza? A fantazii vám jistě poškádlí i představa realizovaná kanadskou firmou, která zkřížila kozu a pavouka. Cílem bylo získat sudokopytníka, který by v mléce vylučoval i stavební látky pavoučích vláken. Tuto výjimečnou látku, neuvěřitelně pevnou a zároveň pružnou, se totiž zatím nedaří vyrábět průmyslově, a pěstování pavouků na farmách také není příliš reálné.
Firma pokročila daleko, protože kozy produkující proteiny pavoučích vláken opravdu žijí, samice dojí mléko a úspěšně se množí. Jen firma, která si to vše vymyslela, zkrachovala, a tak zvířata opatrují zaměstnanci a studenti Státní univerzity v Utahu. A někteří lidé se nemohou zbavit pocitu, že kříženec pažravého rohatého sudokopytníka s pavoukem, jedním z nejčastějších hrdinů nočních můr, nemusí být tak zcela bez rizika...
Líbí? :D
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
