Melanie Potterová (Harry Potter ff)✔

18.kapitola

Melanie

"Kdy vlastně plánujete udělat konkurz do famfrpálového týmu, pane Pottere?" přijde k nám ve úterý při obědě profesorka McGonagallová.

"Ehm..." snaží se James rychle rozkousat a polknout sousto, aby mohl odpovědět. "Vlastně asi tuhle sobotu... Přihlásil se už někdo?"

"Ano, nějací zájemci se už přihlásili," potvrdí jeho doměnku. "Doufám, že sestavíte dost silný tým... Mám ten pohár vystavený ve svém kabinetu už šest let a docela by mi tam chyběl."

James s úsměvem přikývne.

"O to se nemusíte bát, paní profesorko... Já zlatonku neminu."

"Ještě že tak... Hezký den, pánové," odejde s úsměvem.

"Ještě jsem ji neviděla v lepší náladě," poznamenám.

"Jo, takhle veselá je vždycky, když se bavíme o famfrpálu..."

Pokrčí rameny James a já si uvědomím, že když mě v prvním ročníku představovala jako chytačku, zářila podobně.

Kolem stolu projde Lily.

Její pohled se na chvilku střetne s Jamesovým, ale pak každý z nich ucukne a zadívají se jiným směrem.

"Nechceš se jí... třeba omluvit...?" navrhnu opatrně.

"Mel.." zavrčí varovně James.

"Oba okolo sebe chodíte od soboty! To vám to za to stojí?"

"Já nic neudělal."

"A ona taky ne. Jenom řekla svůj názor. To je normální... Jamesi, nebuď natrvdlej... Ona by se ti dávno omluvila, kdybys šel někam sám bez kluků.."

"Musíme se o tom pořád bavit?! Jetsli jo, tak já jdu," zvedá se, ale já jo zarazím.

Nechtěla jsem zabít pohodu, co panovala u stolu, ale docela se mi to povedlo.

"Ne, to je v pohodě. Já jdu. Už stejně musím... jít na hodinu..."

Zvednu se a rychlým krokem vyrazím z Velké síně.

Moje výmluva byla sice fakt pitomá, ale to je už jendo. Přemýšlím, kde bych asi tak mohal strávit čas do začátku další hodiny, aniž bych potkala kluky.

James

Pozorujeme, jak Mel odchází z Velké síně. Částečně cítím, že je to moje vina, ale na druhou stranu, ona ví že se o tom nechci bavit...

"Nemá náhodou tuhle hodinu volno?" zapřemýšlí Sirius.

"Jo," kývnu, "má."

"Heleď, já sice nechci bejt vyhozenej od stolu jako ona, ale fakt bys neměl nechat to s Evansovou jenom tak... Podle mě částečně lituje toho, že na tebe řvala, ale bojí se ti jít omluvit."

"A proč by se jako bála?! Hele, já jsem nic neudělal. A fakt se o tom nechci bavit... Já... půjdu na hodinu..."

Vstanu od stolu a odkráčím.

Zo je tak těžký pochopit, že se o tom prostě nechci bavit?! V mojí povaze není se urážet, ale teď to nechci řešit.

Pokračuju známou cestou k učebně kouzelných formulí.

I když bych neřekl, že někdo zná Bradavice lépe, než my, tak mě leckdy dokážou překvapit. Třeba, ví někdo jiný, že je tady na hradě i jiná knihovna, která je plná knih o Černé magii? Řekl bych že ne, pokud ji nepostavil sám Brumbál, a to si opravdu nemyslím, jelikož Černé magie se vyhýbá jako čert kříži.