Melanie Potterová (Harry Potter ff)✔

4.kapitola

Probudím se ve své posteli.
Vstanu a vyjdu ven. Na chodbě visí hodiny, které ukazují 6:52 ráno. Páni. Nikdy jsem nebyla ranní ptáče..
Dojdu se vysprchovat a obleču se do nového oblečení.
Konkrétně na sobě mám černé něco jako legíny a zelené tričko s netopýříma rukávama.. osobně se mi to moc nelíbí, ale v tom obchodě to bylo aspoň trochu normální.
Vejdu do kuchyně a přemýšlím, co si dám ke snídani. Mám chuť na palačinky..
Dojdu ke spižírně a zkontroluju suroviny.
Všechno tam je. Vyndám mouku, a něco na ty palačinky. Pak z lednice vyndám mlíko. Smíchám to a usmažím je.
Vypnu sporák. Pak vezmu skořici a cukr a smíchám to.
Vezmu si tři palačinky. Jednu si dám s marmeládou, druhou s javorovým sirupem a třetí se skořicovým cukrem.
Potom si jdu uvařit čaj a uklidit kuchyň.
Vezmu si čaj, dám si do něj tři kostky cukru a jdu si sednout na gauč před krb.

Nechápu jak, ale je zapálený.
Koukám se do plamenů a přemýšlím, jestli Brumbál dostal ten dopis, nebo jestli se někdo shání. Dozvěděl se to už Voldemort? A co ten Voldemort, který je teď? Co kdybych nějakým způsobem Červíčkovi nedovolila, aby se přidal na temnou stranu.. jenže co když se tam přidal až po škole? Prostě si na něj dám pěknýho majzla..
Jak mě asi přijme maminka? Nemám úplně v plánu říkat jí, co jsem zač. Ale Sirius (myslím svého Siriuse ;)) mi říkal, že v sedmém ročníku spolu začali chodit.. no, aspoň jim k sobě trošku dopomůžu..
Neměli by dneska přijít dopisy z Bradavic? A taťka bude (spolu s maminkou) primus! Ať si říká kdo chce co chce, podle mě to byl Brumbálův plán, jak je dát dohromady.. s mojí pomocí to půjde ještě líp.
Dopiju čaj, zvednu se a jdu do kuchyně.

Položím ho do dřezu a umyju všechno nádobí. Kouknu na hodiny. To už je půl desátý? Týjo.. to jsem se zamyslela..
Asi bych je měla jít vzbudit a zeptat se, co chtějí k obědu.

Vydám se po schodech nahoru a opatrně otevřu dveře do jejich pokoje.
Fuj. Tady to smrdí! Po špičkách dojdu k oknu a otevřu ho. Kouknu na ně. Jsou tak strašně roztomilí! Ale jelikož je potřebuju vzbudit, roztáhnu žaluzie a propustím sem sluníčko.
První se začne probouzet Sirius, jelikož okno je přímo u jeho postele. Ale James je pořád tuhej jak dřevo. Na stolku je malé zrdcátko. Vím, jaké má účely, je to Siriusovo zrdcáko. Dal mi ho letos. Tentokrát ho ale použiju jinak.
Stoupnu si před okno a pomocí zrdcáka začnu dělat na Jamesův obličej prastátko.
Netrvá to dlouho a Jamesovi se začnou otevírat oči. Začne si rukama zakrývat obličej a já své prasátko přesunu na Siriuse. Ten udělá to, co James.
Když už jsou vzhůru, zeptám se.

"Jenom jsem chtěla vědět, co chcete k obědu."

Oba se na mě podívají a kdyby mohl pohled zabíjet, jsem sto metrů pod zemí.

"Tos nás vzbudila jenom kvůli tomu, aby ses nás zeptala, co chceme k obědu?!" řekne Sirius přes sevřené zuby.

"No, abych stihla jít nakoupit.. a abych neudělala něco, co vám nechutná." usměju se nevinně.

James si povzdychne.
"Já nevim.. třeba špagety?"
Sirius kývne.
"Ok."
Chci jít, ale zarazí mě, že si oba sedají a vstávájí.
"No, teď už neusnem." řekne na vysvětlenou rozmrzele Sirius.

Sejdu znovu dolů a kouknu do spižírny.
Špagety tam nejsou a rajčta taky ne.
Otevřu mrazák a zjistím, že mleté maso taky jaksi schází..

Dojdu nahoru do jejich pokoje, kde se teprve probouzí.
"Musím jít nakoupit kde je tady nejbližší ochod s potravinama?" ptám se.
"Nakonci ulice do leva a pak doprava." poví mi James.
"Ok. Na stole máte palačinky." oznámím jim.
"Super!" řekne potěšeně James.
"Fajn. A nestrať se." usměje se Sirius.
"Neboj." zářením se.