Melanie Potterová (Harry Potter ff)✔

26. kapitola

Melanie

Z celého hřiště se ozývají pouze dvě slova.
Těmi slovy jsou "Nebelvír" a "Zmijozel". Hráči sice ještě nevystoupili na hřiště, ale to nikomu nebrání v tom, aby žáci navštěvující Nebelvír, Havraspár a Mrzimor začali na celé kolo vykřikovat jméno koleje v rudozlatých barvách a žáci ze Zmijozelu naopak své koleje.

Hru bude komentovat jeden šesťák z Nebelvíru, který je Edův spolužák. Ed o něm říká, že je s nim sranda, ale nemá si s ním moc co říct.

Jess i přes velké protesty madame Pomfreyové šla na zápas, ovšem s tou podmínkou, že musí být na kolečkovém křesle, čímž nám nevědomky zajistila místa v první řadě, kam jsem vzala i Lily s holkama.

Dan byl až do poslední chvíle u Jessici. Pak ale musel do šatny se převléct a poslouchat obvyklé kapitánovi řeči. Jess už nevypadá tak mrtvolně bledě. Právě teď se docela věrně podobá Eskymákovi, protože madame Pomfreyová také prohlásila, že nesmí jít, pokud na sobě nebude mít dost teplého oblečení. Tak jsem zašla k Jess do pokoje a vzala všechny mikiny, bundy, šály, čepice a rukavice. Jess na sobě má tři trika,dvě mikiny a jednu velice tlustou bundu. Na hlavě čepici. Okolo krku si odmítla uvázat šálu, protože by se prý uškrtila a na rukou má ruakvice. V této situaci se asi hodí říct, že je asi pět stupňů - přes noc se hodně ochladilo - a my ostatní na sobě máme mikinu, bundu a šálu.

"A už vycházejí, Nebelvírské družstvo v čele s kapitánem Jamesem Potterem, za ním střelci, po nich odrážeči a nakonec brankář. Z druhého konce hřiště vychází Zmijozelské družstvo a zde je nutno poděkovat Jamesovi za to, že do družstva vybírá i holky, jinak by se totiž mužská část diváků neměla na co koukat..."

"Coopere!" uslyším z mikrofonu tlumeně paní profesorlu McGonagallovou. "Věnujte laskavě svou pozornost tomu, co se děje na hřišti!"

"Rozkaz, paní profesorko. Takže z mého předchozího projevu je jasné, že hlavními hvězdami budou Nebelvírské střelkyně, nyní ale k utkání. Hráči jsou rozestavěni v obvyklých pozicích. Kapitáni si podávají ruce a letí na svá místa. Kapitán Zmijozelu mezi střelce a kapitán Nebelvíru úplně nahoru na pozici Chytače. V tomto roce, jako v každém už od druhého ročníku je Zmijozelským chytačem Lucius Malfoy, takže to opět nebude moc zajímavé utkání-"

"Coopere!" profesorka McGonagallová ale nezní naštvaně. Spíš jako by se snažila zakrýt pobavení.

"Pardon, paní profesorko. Každopádně, zaltonka je vypuštěna a madame Laichtová zahajuje dnešní turnaj vhozením Camrálu, krerého se ujímá Nobington. Letí ke Zmijozelské bráné, přihrává Kate Kallové, která míří na levou bránu, ale vypaluje na pravou obruč. A je to gól!!! Nebelvír vede nad Zmijozelem deset nula!"

James

Létám nad hřištěm a snažím se zahlédnout známou zlatou šmouhu a jako vždy se mě drží Malfoy. Nikdy jsem nepochopil jeho taktiku, ale nevadí. Aspoň bude sranda.

Zvednu hlavu a dělám, že jsem spatřil Zlatonku. S uspokojením zjistím, že Malfoy zpozorněl. Pak se najednou vrhnu střemhlav dolů tak šíleně rychlou rychlostí, jakou jsem schopen letět. Přes hukot větru vůbec neslyším hlas komentátora ani nic, co se děje na tribuně. Když už jsem tak těsně nad zemí, že bych mohl narazit, tak své koště obrátím do vodorovné pozice a tím se vyhnu velmi nepříjemnému a tvrdému pádu.

"....a Malfoy bude nejspíš potřebovat ošetřit, nevybral to!"

S potěšením třetím pohledem k zemi a zjistím, že ten pitomec se opravdu rozmáznul o zem. Asi ale neletěl tak rychle jako já, jelikož se sám zvedne a nasedne zpět na koště.