Melanie Potterová (Harry Potter ff)✔

21.kapitola

James

Stojím na famfrpálovém hřišti a dělám konkurz na nového odrážeče a střelce.
Na to, že to jsou jenom dvě pozice se zájemců přihlasilo celkem dost. Konkrétně patnáct.

Z Pobertů nikdo kromě mě famfrpál nehraje. Siriuse sice přemlouvám, protože vím, že by z něj byl hodně dobrej střelec, ale on odmítá. Nevim proč. Sice jsem se ho na to už nespočetněkrát ptal, ale nidky jsem nedostal pořádnou odpověď. I když ale nehrajou, jsou tady všichni, jako moje podpora a aby mi poradili. Přemlouval jsem i Mel, ale ta je den co den na ošetřovně u té její kámošky. Mám o ní strach... sedí tam celý dny a skoro nejí - což u takhle hubenýho člověka není úplně rozumný.

"Poslouchejte mě všichni."

Když promluvím, šum kolem mě ustane a já tak dostanu prostor k mluvení.

"Teďka je konkurz na Střelce a Odrážeče, možná si říkáte, proč to tady opakuju, když už je to docela zjevný... No, zkraťme to, kdo sem jde, aby dostal místo brankáře, nebo chytače, tak ať laskavě odejde, jelikož by ztrácel jak můj drahocený čas, tak jeho..... čas."

Asi čtyři lidi odejdou. Fajn. Jedenáct. Ani tak to nebude lehký.

"Taky bych vás chtěl upozornit na to, že famfrpál je tvrdá hra, hraje se za jakýhokoliv počasí, takže jestli mi nějaká holka těsně před zápasem řekne, že nechce hrát, aby jí nezmokly vlasy, tak taky může jít."

Překvapivě se nikdo ani nepohne.

"Nebuď sexystickej, Pottere," ozve se s vyzývavým úsměvem Kate. Lilyina kámoška a moje střelkyně.

Uchechtnu se a zvednu oči v sloup.

"Tak fajn, tím pádem asi můžem začít. Teď se tady každej proleťte, abych měl představu o tom, jak jste rychlí."

Na můj pokyn se všichni zvednu do vzduchu. Nebudu jim neříkat, že pět nejpomalejších vyřazuju. Ať se snaží i tak.

Zbývá jich šest.

"Teď... Střelci sem a odrážeči sem."

Přede mnou se utvoří dva zástupy.

Střelci jsou čtyři. Odrážeči dva.

"Fajn, teď se budu chvilku věnovat střelcům... Budete dávat góly, máte tři pokusy. Do toho..."

Brankář výletí před obruče a střelci za ním.
Lyan hodí míč prvnímu uchazeči.

Mine, Trefí, Mine.
Další. Trefí, trefí, mine.
Třetí... trefí, trefí, trefí a čtvrtý dvakrát mine a jednou trefí.

Mávnu na ně rukou, ať letí dolů a sám dojdu ke klukům a svému týmu.

"Tak co? Druhej? Nebo třetí?"

"Mno, záleží, jak to bereš... Ta, co střílela jako třetí má dobrej zadek, a u toho druhýho jsem to teda neporovnával..."

"Super, ale pěknej zadek nám pohár nezajistí, Balcku," povytahne obočí Kate.

"Tady je někdo soutěživej..." pošeptá mi Sirius tak, aby to Kate slyšela.

Praští ho do ramene.

"Dost.. Takže tu, co byla jako třetí?"

"Jo, ta byla dobrá," ozve se Dan, náš další střelec, z pátého ročníku, který vypadá, jakoby to tady chtěl mít co nejrychleji za sebou.

"Tak fajn... A teď odrážeči..."

Nakonec vezmu Villtna, kterej je z šestého ročníku a má dost dobře mířený rány. Jejich tvrdost jsem, s dovolením, nezkoušel.