Melanie Potterová (Harry Potter ff)✔

16.kapitola

Melanie

104, 105, 106.... počítám kameny na stropě ošetřovny. Vážně se nudím...

Najednou se rozrazí dveře a já na ně se spásou hledím.

Zatvářím se překvapeně.

"Dobré dopoledne, madame Pomfreyová," začne profesor Brumbál. "Mohli bychom mluvitse slečnou Potterovou? Chceme se zeptat, jak došlo k té nehodě."

"Ale jistě, už je jí stejně lépe," zavede je ke mně madame Pomfreyová mnohem ochotněji, než u kohokoli jiného.

Dojdou až ke mně a já se zvednu do sedu na polštářích. Jakmile to ale udělám, zamotá se mi hlava. Dvě ruce mě ihned pritlačí zpět.

"Dobré dopoledne, Melanie," usměje se profesor Brumbál.

"Dobré odpoledne, pane prodesore. Paní profesorko,"usměju se rozpačitě.

"Dobré..." pronese netrpělivě McGonagallová. "Vidím, že už je vám lépe, než včera." začne konverzaci.

Zahoří mi tváře. Ona tam včera byla taky... Co si o mně teď asi myslí? Že jsem slaboch?
Co jsem včera vůbec dělala...

"Ehm, ano..."

"Nemáš se za co stydět, Melanie... Nikdo se ti smát nebude..."

Pokusím se zasmátím odlehčit atmosféru, ne, nepovedlo se.

"Slečno Potterová, co se vám vlastně stalo?" uhodí na mě McGonagallová.

"No, vlastně to nebylo nic zase tak hroznýho... Když si to tak vezmu, je to celkem dost nepodstatné... Prostě... S holkama jsme měly trest u pana profesora Kukluse..." při tom jméně se profesorka napne, jako struna, " tak jsme tam šly. On nám řekl, že se máme starat o nějaká ty zvířata a určil, jak dlouho tam mame každá být. Já tam byla nejdéle s - prý - nejhoršími tvory a kousl mě jeden had. Vůbec to nebolelo, takže jsem tomu nevěnovala moc pozornost.. Pak si se mnou začal povídat pavouk..." Brumbálovi zacukají koutky, McGonagallová vykulí oči, "No vážně, tak to bylo... No... Pak mě to začalo asi na půl minuty šíleně bolet, ale pak to přestalo... Tak jsem si toho zase nevšimala. Když jsem potom šla zpátky do věže, tak se mi začala motat hlava, tak jsem si sedla. A najednou se ta rána jakoyb otevřela a začalo to zase hrozně pálit. Tak jsem si an to přitiskla ruce a slyšela jsem hlasy... To mě našli Lily a James."

"To je neslýchané. To nedovolím! Profesor Kuklus může trestat mé žáky, ale k sobě do kabunetu ať si je nevodí! Vždyť ty jeho stvůry..." rozzuří se McGonagallová.

"Uklidněte se, Minervo. Za co jste dostaly ten trest, Melanie?"

"Že jsem se nepřihlásila a potom odpověděla správně."

Brumbálovi opět zavukají koutky.

"Řeknu panu profesorovi, aby vám dával tresty u pana Filche., nebo u Hagrida,"navrhne Brumbál a McGonagallová spokojeně kývne.

"S kým ten trest máš, Melanie?"

"S Jessicou a Mar," odpovím.

"James z tebe musí mít radost, jsi tu ani ne čtyři dny a už máš školní trest... Na jak dlouho?"

"Na zbytek měsíce," odpovím.

"To je dlouho... Poprosím profesora o to, aby vám ho snížil..."

Zářivě se usměju.

"Děkujeme."

"Rádo se stalo."