Melanie Potterová (Harry Potter ff)✔

11.kapitola

James

Zbytek hodiny se už jenom snažíme přeměnit krysu na papouška.

Přeměňovaní je můj oblíbený předmět. A, co si budu namlouvat, docela mi jde.

Se Srabusem od sebe sedíme jak nejdál je to možné. Já nechci chytit mastnotu a on mě nemá rád. Máme celkem složitý a celkově komplikovaný vztah. On mě nesnáší, já ho nesnáším. Najednou si vzpomenu, co nám Mel říkala o prázdninách. Prakticky z toho vyplynulo, že on Mel šikanuje.

Pokusím se pohladit svého papouška, jenže ten hajz mě přitom klovne.

Snape si uchechtne.

Nadzvehnu obočí a poprvé za tuhle hodinu se na něj podívám. Dívá se na mě s tím pocitem, který mezi sebou máme od doby, co jsme se potkali. A ne, není to láska.

"Problém?!" zůžím oči.

"Ne, vůbec ne..." odpoví sarkasticky.

"Tak se laskavě starej o svýho ptáka," odpovím, ale pozdě si uvědomím, jak divně to zní, "myslel jsem papouška," opravím se a se škodolibou radostí se podívám na jeho krysu se zobákem a křídly.

"Nestarej se, Pottere. Mimochodem, jak se vede sestřence?" ušklíbne se.

Ztuhnu. Dělá si prdel, nebo to myslí vážně?! Uvolním se.

"Dobrý. Asi tě od doby ve vlaku ještě nepotkala, protože jí není zle od žaludku, narozdíl ode mě," ušklíbnu se.

"Asi byla chudinka dost vyděšená, viď?" zeptá se rádoby lítostivě.

"Jenom proto, že neměla hůlku. Jinak by vás oba zvládla a při tom by se zvládla učesat," odseknu.

"O tom hodně pochybuju. Kolik jí je? Dvanáct?"

"Patnáct," zatnu zuby.

"Nevypadá na to," poznamená. "Je taková drobná a zranitelná..."

Podívám se mu zpříma do očí.

"Tak poslouchej, ty šmejde. Ještě jednou jedinkrát uslyším, žes jí ty nebo někdo z tý tvý partičky něco udělal a budeš rozmázlej o stěnu, je ti to jasný?!" vrčím na něj.

Nebo hůř, umyju ti vlasy, pomyslím si.

"Já jenom říkám, že tu dlouho nebyl někdo, na kom by slavnému Potterovi záleželo, takže bych si být tebou dával bacha, aby toho lidi, kterým jsi něco udělal nezačali využívat."

"Drž už prosím hubu, jo? Nech Mel na pokoji a všem bude fajn," zůžím oči, ale furt nad tím přemýšlí, "Navíc je tu ještě někdo, na kom mi záleží. Nemyslíš, že kdyby lidi něco chtěli, udělaj něco tý osobě?"

Snape se zarazí. Jeho oči na chvilku střelí k Lily a zpátky ke mně.

"O to tady nejde," mávne rukou.

"Ne, že bych chtěl, aby se jí něco stalo, ale ty si chceš celý ty roky vykompenzovat na Mel, protože Lily nejsi schopnej ublížit? To mi přijde zbabělý i na tebe, Srabusi," nakrčím nos, "proč si to teda nevyřídíš se mnou? Nebo s někým, kdo je na tvé věkové úrovni?"

"Víš co? Sklapni. Prostě mlč."

Bez jediného slova se otočím na profesorku zrovna, když zazvoní.

Pobalím si věci a už chci vyjít, když na mě McGonagallová zavolá.

"Pottere! Počkejte tu, prosím."