Melanie Potterová (Harry Potter ff)✔

19.kapitola 2/2

Melanie

Cestou na obranu prakticky pokračujeme v řešení  problému, který se týká Jess a Dana.
"Myslela jsi to vážně? " začne toto téma Jess, když zabouchne dveře od Hagridovy boudy a my se vydáváme na vestu do kopce pokrytou kameny.

"Co? To, že se ho zeptám?"

Snažím se upřesnit Jessiinu otázku.

"Jo. Přesně to."

"To jsem vážně myslela."

Najednou se z toho kousku kopce, který jsme ušly málem zkutálím, jelikož jsem drcena v tom nejsilnějším obětí, jaké jsem kdy zažila... Když teda nepočítám to,jak objímá Hagrid... To je taky o vzduch....

"Děkuju, děkuju a ještě jednou děkuju!!! Jsi boží... Hlavně to nedělej nijak nápadně., prosím..." září Jessica jako sluníčko.

"Neboj, pokusím se ho zepatat nějak nenápadně," mrknu na ní.

"To by bylo super, kdyby se to podařilo....."

A zatímco Jessica plánuje, jaké šaty si vezme na svatbu, jaké hosty pozve a jaké jména dá dětem - doufá,  že Dan chce děti - Já přemýšlím nad tím, jestli se spolu už Jamesa Lily usmířili... musí spolu mít hodiny, na kterých se vidí, takže ta možnost tady je... I když... na druhou stranu jsou oba dost tvrdohlaví, než aby si přiznali, že každý z nich na tom, co se stalo má svůj podíl. Uvidíme, co se změní.

"Mel? Posloucháš mě?"

Máve mi Jess rukou před očima a já si překvapeně uvědomím, že stojíme před učebnou Obrany.

"Ehm,promiň, zamyslela jsem se... Co jsi říkala?"

"To jsem si všimla," uchechtne  se Jess. "Každopádně jsem říkala,  že jdeme pozdě, takže se budem muset dovnitř dostat nějak potichu a opatrně... Musíme něco vymyslet...."

"Proč bychom měli něco vymýšlet? Columb je v pohodě... pochopí to..." sahám po klice.
"No dobře, ale takhle to nebude taková bžunda..." zasměje se Jess.

Je až neuvěřitelný, jak optimistickej člověk to je...

Zatáhnu za kliku a otevřu velké dubové dveře, které se se zaskřípáním rozletí dokořán. I kdybyhcom vymyslely sebenenápadnější plán, tyhle skřípavý dveře by nás proztadily....

Když vejdeme, celá třída se na nás otočí i s profesorem. Jenže to není profesor Columb.

"Á... Tak tady jste, slečny... Nemyslel jsem, že budu muset v pátém ročníku někomu vysvětlovat, kdy začíná hodina, ale velmi rádi si všichni poslechneme vaši skvěle nacvičenou výmluvu... Takže můžete začít..."

Jako kdybych se zmenšila, když na mě celá třída visí pohledem. Nesnáším být středem pozornosti. Nejsem to však já, kdo se ujme slova.

"Omlouváme se, byly jsme u Hagrida," pronese Jess věcným, veselým tónem, jako by byli s tímto učitelem, kterého nikdo nemá doopravdy rád dlouholetí kamarádi a ona mu právě oznamovala, že je dnes dvacet stupňů Celsia.

Pár Zmijozelských se pohrdávě uchechtne. Zatmu ruce v pěst.

Profesora  ale její veselost nijak neobalamutí, na opak, jako by ho to,že má Jess takhle dobrou náladu ještě více pobouřilo.

"Obě se dnes budete hlásit u pana Filche pro školní trest. A nyní, jelikož jsme na Obraně  proti černé magii, bychom si mohly dát nějaký ten duel,co říkáte? A  co kdybyste to zkusila vy," ukáže na Jess, "a vy, pane Pierre?"