Lesem se ozvalo hlasité zadunění. Potom hvizd a hukot. Vlak.
Obrovská mašina začala brzdit, jen co byla zastávka na dohled. Zasupěla a zastavila.
Z jednoho vagonu vyskočil celkem mladý, tmavovlasý průvodčí a se značnou nelibostí si prohlédl cestující hrnoucí se ven. Lidí, kteří cestovali vlakem stále ubývalo.
Postarší pár s několika malými, poskakujícími dětmi. Průvodčí je tipoval na prarodiče s vnoučaty.
"Ano, jistěže ti koupíme zmrzlinu, Terezko!", snažila se právě bělovlasá paní uklidnit svého nejmenšího svěřence. Holčičce se na obličeji rozlil blažený úsměv.
"Čokoládovou, babi?"
"Jakou chceš, Terezko."
Kromě téhle šťastné rodinky tu taky byli dva lidé držící se za ruce, několik trampů a upovídané babky s nákupními taškami. Z vlaku ale vystoupila taky osoba, které si kupodivu nevšiml.
Byla jí dvaadvacetiletá brunetka s oříškovýma očima a kulatým, milým obličejem. V ruce si nesla otlučený hnědý kufr, který zjevně sehnala někde z druhé ruky.
Ahoj, tak jsem tu s dalším příběhem. Už je celý naspsaný, takže části budou přibývat rychle.
...Jen tak mimochodem, je to původně můj úkol na literaturu. :-)
ČTEŠ
Krabice od bot
Short StoryZpočátku to vypadá na obyčejnou a snad trochu nudnou dovolenou. Jenže to by se do všeho nesměla zaplést Rebeka. Rebeka se zvláštním tajemstvím, láskou ke kloboukům a svou krabicí od bot. ---Pokus o detektivku :-)
