Krabice od bot

Vrah

"Myslím, že určitě všichni víme, že se tady stala vražda. Tudíž tu musí být i vrah...", začal svým klidným hlasem komisař.

Maminka si přivinula své děti k sobě. "Mohl být zvenku!", namítla.

Rebeka zavrtěla hlavou. "Nemohl, protože nikdo zvenčí přeci nemohl vědět, že se všichni hosté chtějí vydat na pouť."

"Ale vraťme se na začátek!", prohlásil Bonifác. "Byl tu jeden Americký páreček, z něhož jeden vůbec nebyl Američan. Ten muž, narodil se v Čechách. Do Ameriky se přestěhoval a žil tam pod falešným jménem.

První otázka byla proč? Zeptala se na ni Rebeka Razcová a byla to otázka, kterou jsme měli začít. Ten člověk chtěl začít nový život, před něčím utíkal. Věděli jsme to už před tím, ale trklo nás to teprve včera. ... Tedy, vlastně, Rebeku to trklo."

Spokojeně se ušklíbla.

"Zemřela mu manželka při autonehodě. No, ale to se stalo dávno. Vraťme se k nedávným událostem. Pořád předbíhám... Při vraždě Samuela Brokera si vrah počínal velmi obratně, nezanechal žádné stopy, přesto, že mu to někdo překazil.

Při pokusu o zavraždění Rebeky už ale takové štěstí neměl. Zřejmě taky hodně spěchal a právě tehdy se dopustil chyby. Když nechcete, aby byly vidět vaše otisky, co uděláte?"

"Vezmeme si rukavice!", zakřičel jeden z kluků nadšeně.

"Přesně tak", přikývl Bonifác.

"I náš vrah si vzal rukavice, ale...", přejel pohledem po všech přítomných "zapomněl si je sundat!"

"Nebo to možná nestihl.", dodala Rebeka. Nikdo z lidí na sobě nedal nic znát.

"Došlo mi to až včera, ale na pouti jsem viděla někoho s rukavicemi. Divné, ne? Když bylo takové horko. Běžela jsem dost rychle a taky jsem byla dost vyděšená, takže jsem to nějak nezaregistrovala hned. Neudeřilo mě to do očí."

"Ten člověk je mezi námi...", téměř zašeptal Bonifác.

"Já vím, kdo z vás mě chtěl zabít.", dodala tiše.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

..

...

....

......

.........

.............

......

...

..

.

.

.

.

"Byla jste to vy!", ukázala na Vílu.  

Tak co? :-D Tipovali jste ji?