Z-Z-ZOMBIE [DOKONČENO]

14.července - Stará železnice

Ráno mě probudil Štístkův jazíček, který mě začal olizovat. Poslušně jsem vstala a začala balit věci, nasadila jsem si batoh na záda a vyrazila. Odtáhla jsem stůl od stažené rolety, abych mohla projít. Štístko vyběhl hned za mnou.

Šla jsem rovně Shopping Street až na konec a tam zahla do malé postarnní uličky. Bylo ticho, neobvykle ticho.

Konečně jsem na náměstíčku zahlédla nějaké ZOMBIE, díky bohu. Teda nevím proč se z toho raduju, ale bylo divné když tady žádný nebyl. Vytáhla jsem pistoli a nabila.

Vyšla jsem z postranní uličky a Štístko hned za mnou. Asi se bál, protože se přikrčil ke mně. Šla jsem co nejtišeji jsem uměla, ale nevyšlo to. První co, se na mě všichni ZOMBIE otočili.

Rychle jsem dala prst na spoušť a začala střílet. Každého se ZOMBIE jsem se snažila střelit do hlavy. Pár jsem jich zasáhla, pak mi došli náboje a já se dala na útěk. Štístka jsem chytla do náručí. ZOMBIE se za mnou vlekli a chvílema mi šlapaly na paty. Několikrát jsem zakopla a pěkně si odřela kolena. Běžela jsem tak dlouho dokud jsem už neslyšela to otravné "Argggggggg".

Položila jsem Štístka na zem, ten se ještě celý klepal, ale pochvíli už si začal honit ocásek. Byli jsme za městem u staré železnice, byla tu stará lokomotiva a tři vagóny. Očividně nefunkční. Rozhlédla jsem se a nikde žádný ZOMBIE nebyl. Oddechla jsem si. Nedaleko stálo nádraží, zarostlé, polorozbourané. Radši jsem tam ani nešla.

Otevřela jsem jeden z vagónů. Byl plný slámy, alespoň se tam bude dobře spát. Vlezli jsme dovnitř a zabouchla jsem za námi. Ve vagónu se rozprostřela tma. Z batohu jsem vytáhla malou elektrickou lucerničku a rozsvítila ji. Bylo tady docela teplo a útulno. Vybalila jsem věci a rozložila spacák. Mikinu jsem smotala do klubíčka, aby si do ní mohl Štístko lehnout. Posadila jsem se na balík slámy a začala přemýšlet o všem co se mi stalo:

1. Ztratila jsem všechny přátele.
2. Přišla jsem o rodinu.
3. Dan mě zradil.
4. Pokousal mě pes.
5. Našla jsem (nebo spíš našlo mě)  
    štěně.
6. Několikrát jsem málem přišla o
    život.
7. Před očima mi umřela holka.
8. JE ZOMBIE APOKALYPSA!!!

Přemýšlela jsem o všem co se my stalo, psychicky jsem byla totálně v koncích.

Štístko už dávno spal a já na to pořád myslela. Proč mi tohle všichni udělali?

Lehla jsem si na spacák a pomalu zavírala oči. Nakonec jsem usnula.

"V noci jsem cítila nějaké cuknutí, ale to se asi jenom cukal Štístko."