Z-Z-ZOMBIE [DOKONČENO]

18.července - Zase sama

Probudili mě paprsky slunce, které mě šimraly do obličeje. Pomalu jsem si vzpomínala co se stalo...

...rychle jsem vstala a rozhlížela se okolo sebe. 'Kruci!' pomyslela jsem si. Byla jsem uprostřed pole, nikde nikdo nebyl. Sniperku mi někdo ukradl, luk byl přestřižený, šípy neměli hroty a batoh mi taky ukradli. 'Takhle nepřežiju' neměla jsem vůbec nic - zbraně, vodu, něco málo k jídlu. Hlavu jsem si dala do dlaní a přemýšlela co dál. Napadlo mě několik teorií, ale všechny byli moc riskantní.

Lehla jsem si zpátky na zem. Zavřela jsem oči. Musela jsem se dostat do zajištěné oblasti, ale jak? Nevěděla jsem kde to je, nevěděla jsem jak se tam dostat.

V tuhle chvíli mi došlo, že by teď kdy jde o zánik lidstava, by mohli lidi spolupracovat a pomáhat si, ale oni se místo toho okrádají a vraždí. Nevím jestli jsou větší problém ZOMBIE nebo my.

Rozhodla jsem přejít pole a vrátit se do lesa, je tam stín a docela bezpečno.

Podle polohy slunce už bylo odpoledne cca dvě hodiny. Asi jsem byla v bezvědomí dlouho. Přemýšlela jsem kdo to mohl být. Kdo by udělal takovouhle sviňárnu?

Našla jsem pár keříků s borůvkami, pořád lepší než nic. Snědla jsem jich hromadu.

Šla jsem několik hodin lesem a snažila se najít něco k jídlu. Po několika hodinách jsem našla pár malin a jahodu. To pořádně 'zasytí'.

I když jsem strašně dlouho 'spala' byla jsem dost unavená a vyčerpaná. Hledala jsem místo na spaní.

Dokulhala jsem k jednomu stromu a vylezla nahoru, co nejvýš to šlo. Lehla jsem si na větev a zády se opřela o kmen, na louce bylo stádo jelenů, co já bych dala za to jednoho z nich ulovit, ale čím? Zůstala jsem zase sama, na pospas smrti. Slunce zapadalo za obzor a začalo dělat červánky byl to krásný pohled.

Slunce zapadlo a do kraje se rozlila tma, po několika minutách jsem konečně usla.