Z-Z-ZOMBIE [DOKONČENO]

22.července - Polní cesta

Dneska jsme vstávali hodně pozdě. Bylo skoro poledne.

Otevřela jsem oči a promnula si je. Matěj ještě spal.

"Argggggggggg" ozvalo se pode mnou. Rozhlédla jsem se, ale žádného ZOMBIE jsem neviděla. "Argggggggg" ozvalo se znovu. Podívala jsem se dolu a okolo našeho stromu stálo asi pět ZOMBIE.

"Matěji! Vstávej!" zatřásla jsem s ním. "Co je zase? Ještě spím!" odsekl mi a otočil se na druhý bok. Šťouchla jsem do něj, on se na mě podíval a já ne něj hodila hooodně nabroušený výraz jako bych ho chtěla sežrat. "Tak ok, co se děje?" otočil se a posadil se na větev. Ukázala jsem dolů a on se nehorázně lekl. "Už chápu." a vytáhl s batohu pistoli, nabil a vystřelil, trefil jednoho ZOMBIE. "Kruci!" zaklel a mlátil do pistole. "Co se děje?" koukala jsem na něj tázavým pohledem. "Už nemám náboje!" odsekl mi naštvaně. Vytáhla jsem sniperku a postřílela je, ale poslední náboj byl jednoduše poslední.

Slezli jsme potichu dolů a přeskákali ZOMBIE. "Ty pistole už nám jsou k ničemu." řekl Matěj, odhodil pistoli a neúmyslně se trefil do řeky. Zasmál se a šli jsme dál.

Z lesa jsme vyšli na polní cestu, ta vedla mezi polem s obilím a polem s kukuřicí. Cesta vedla několik kilometrů, pole se střídala, cesta byla chvíli písková, chvíli cihlová nebo štěrková. Nakonec jsme došli k začátku lesa, byl tam starý posed, zrezavělá cedule a velká hromada větviček a větví. Přešli jsme malý mostík, který vedl přes malou říčku, drželi jsme se cesty a snažili jsme se jít dál a dál.

Šli jsme asi čtyři hodiny. Pomalu se začalo stmívat a mi čím dál tím míň viděli na cestu. "Schováme se v támhle tom posedu." ukázal směrem na polorozpadlý posed. "Myslíš, že je to dobrý nápad." zeptala jsem se s obavami v hlase. "Nevím, ale pořád lepší než se nechat sežrat." odsekl mi a začal šplhat na posed, který se ihned začal pohupovat. 'Ach jo' pomyslela jsem si. "Dobrý, pojď za mnou." houkl na mě a já začala šplhat nahoru, trochu mi vadilo, že se to jakoby 'kácelo'. Lehla jsem si na Matěje a ten hned usnul, ale já se celou noc budila i když se posed jenom trooošičku pohnul.