Když jsem vzbudila, Matěj už byl dávno vzhůru a dole vařil snídani. Sebral něco z ledničky, takže jsme měli míchaná vajíčka a trochu čaje. Pořádně jsme se najedli, abysme měli hodně energie. Vzali jsme si několik věcí a já prozkoumávala dům. Byla tam manželská ložnice, kde jsme spali, dva dětské pokoje, jeden pro chlapečka a jeden pro holčičku, bylo mi jich líto. Stýskalo se mi po mojí rodině.
Našla jsem docela velký batoh, nacpala jsem do něj pár vod, několik sušenek, pistoli, co jsem našla v pracovně a baterku. Batoh jsem si hodila na záda a vyrazili jsme.
Procházeli jsme okolo krásných chatiček, o které se před pár týdny ještě někdo staral. Rozhodli jsme se vesnici opustit.
Šli jsme okolo památníku, kapličky a místního obchůdku. Když se silnice dělila rozhodli jsme se jít levou asfaltovou silnici okolo smetiště. Ta se zase dělili a mi se pořád drželi vlevo.
Silnice vedla přes les, ve kterém jsme se od asfaltky oddělili a šli si dál vlastní cestou. Nikoho jsme nepotkali. Les byl dočista prázdný až na pár ptáčků a sem tam na nějakou srnku. Bylo tu příjemně, stín, sem tam zafoukalo a místy sem svítilo sluníčko. Šli jsme strašně dlouho. Našli jsme i několik jedlých hub - několik hříbků, palr kozáků a jednu bedlu.
Byli jsme už unavení, tak jsem po jedním vysokým stromem, na kterém jsme chtěli přespat, rozdělali oheň a na něm si houby opekli. Najedli jsme se, oheň uhasili a šli spát. Vylezli jsme co nejvýš na strom, aby na nás ZOMBIE nedosáhli. Usnuli jsme skoro hned.
ČTEŠ
Z-Z-ZOMBIE [DOKONČENO]
ActionPříběh 5 nejlepších kamarádů (Kate, Mell, Dana, Viléma a Matěje), kteří zažijí nejhorší měsíc svého života. Psáno formou deníku/pohledu jedné osoby.