Z-Z-ZOMBIE [DOKONČENO]

29.července - Drát v řece

Vstali jsme a slezli dolů. Šli jsme zae stejným směrem jako včera - přímo za nosem. Zase jsme šli hlubokým lesem, kterým jsme se museli pomalu prosekávat.

Když bylo slunce vysoko nad obzorem, zastavili jsme a dali si k jídlu pár lesních plodů.

Došli jsme k řece byla hluboká tak po ramena a proud moc silný nebyl. Rozhodli jsme se jí přeplavat nebo přebrodit. Vlezla jsem tam jako první 'Brrrrrrrrr' to bylo ledový. Postupovala jsem dál a za mnou šel Matěj. "AUUUUU!" zasyčela jsem bolestí a z mojí nohy začal ve vodě vytékat malý proud krve. "Co se děje?" zeptal se mě překvapeně Matěj. "Rozsekla jsme si skoro celou noho o -" odmlčela jsme se a podívala pořádně do vody "- o kus drátu." došlapala jsem ke břehu a vyhoupla se nahoru. Podívala jsem se na nohu. Celou nohu jsem měla rozseklou od debilního drátu. Polila jsem si to ještě trochou vody jako dezinfikací. "Můžeš chodit?" zeptal se mě Matěj. Vstala jsem a udělala několik kulhavých kroků. "Nějak asi jo." usmála jsem se a šla dál. Z nohy mi vytékala krev a strašně to štípalo.

"Kate, nenajdeme už něco k přespání?" koukal se okolo sebe Matěj a něco hledal. "Jo klidně." souhlasila jsem, protože jsem myslela, že každým dalším krokem víc a víc umírám.

Zase jsme se rozhodli spát na stromě. První vylezl Matěj a nahoru mě vytáhl. Sedla jsem si na větev a prohlížela si svojí rozseklou nohu. Vypadalo to dost ošklivě. Pořád z toho soustavně vytékala krev. "Kate, měla bysis odpočinout." usmál se Matěj a pohladil mě po vlasech. Usínalo se mi dost blbě. Ta noha mě bolela čím dál tím víc a čím dál tím víc krve z toho vytékalo. Celou noc jsem se s bolestmi budila.

Když tak přemýšlím, za celou tu dobu jsem si spíš ublížila sama nebo někdo cizí, ale skoro nikdy ZOMBIE.