Z-Z-ZOMBIE [DOKONČENO]

30.července - Záchrana

Vzbudila jsem se ještě před východem slunce a nemohla jsem znova usnout.

Slunce začalo pomalu vykukovat a já se rozhodla vylézt o trochu výš, abych lépe viděla. Dalo mi to práci, ale za ten výhled to stálo. Koukala jsem se na východ nebo západ slunce za tenhle měsíc už tolikrát, ale tenhle byl jedinečný a měla jsem pocit, že se dalšího nedožiju. Slezla jsem zpátky k Matějovi a čekala jsem než se probere.

Probudil se když už bylo skoro odpoledne. Sundal mě dolů a vyrazili jsem dál lesem.

Bylo staršý vedro. Celou dobu jsem pokulhávala a bolelo to až k nevydržení. Matěj mě sem tam podepřel, abych mu tam neomdlela vysílením. Připadala jsme si bezmocná a slabá. Proč se to všechno děje jenom mně?

Začalo se stmívat a nebylo vidět na krok. Došli jsme m silnici. Koukla jsem se na obě strany jestli něco nejede a jelo. Světla vojenského auta v dálce zářila. Vyskočili jsme na silnici a začali jsme mávat. Auto těsně před námi zastavilo a vystoupil voják. "Dělejte nastupte si." křiknul na nás a my jsme poslechli. Zabouchl za námi dveře. Uvnitř nebyl nikdo až na nás, doktorku a jejího pomocníka. "Je vám něco? Nejste zranění?" ptala se, ale když si všimla mojí rozseknuté nohy. Odmlčela se a houkla na kluka co seděl za ní ať jí pomůže a uspí mě. Na pusu mi dal masku a po chvíli se mi začali zavírat oči. Chytla jsem Matěje za ruku a zavřela je úplně.