Mavy- Nitky osudu✔|PROBÍHÁ KOREKCE|

Prolog

,,Sakra! Nemůžu najít nabíječku!" chodil jsem po pokoji a prohrabával šuplíky.

,,Musí tu někde být! Včera jsem si přece dával nabíjet telefon..." zoufale jsem ryl hlavou v jednom z šuplíků. Rozhodl jsem se prohledat zbytek našeho bytu. Vycházel jsem ze svého pokoje a škvírou dveří, které vedly do koupelny, jsem zpozoroval černý kabel.

,,No ty vole, jak jsem si jí mohl nevšimnou?" přejel jsem si rukou po obličeji. Sebral jsem nabíječku, hodil jí do kufru a vyrazil směr intr.

***

Zapojil jsem sluchátka a opřel si hlavu o okýnko auta. Doufám, že budu na intru sdílet pokoj s normálním člověkem a ne se šprtem nebo nějakou smažkou. Na druhou stranu se tam těším. Nebudou mě buzerovat, budu si moct dělat co chci, kámoši budou vždy při ruce... pokud si teda nějaké najdu, ale myslím, že zrovna toho se nemusím bát. Po několika minutovém přemýšlení jsem usnul...

****

,,Kájo! Pohni sebou!" volala na mě ze zdola mamka.

,,Počkej! Nemůžu najít inhalátor,!"

Nesmím na něj zapomenout. Jsem docela silný astmatik. Vadí mi pyl, prach, ale hlavně kouř. Ať už jen z cigarety nebo z táboráku. Záhadně se objevilo pod mým polštářem. Byl jsem si jistý, že jsem se tam koukal.

,,Karle Kováři! Pojď okamžitě nasednout do auta!"

Na nic jsem nečekal. Popadl jsem kufr, sešel schody a nastoupil do auta. V autě jsem si četl. Jsem fanouškem Doctora Who a moje mamka mi koupila knihu. Je dost tlustá, ale já čtu rychle. Nedělá mi problém přečíst Harryho Pottera za čtyři dny. Tak moc jsem se zažral do děje, že jsem si nevšiml světle hnědé budovy, která se od dnešního dne měla stát mým novým domovem...

Tak to by jsme měli prolog. Je kratší, protože vás má uvést jen do děje. Příště bude delší ;) já doufám, že se líbil a u další kapitoly bye! <3