#11

4.1K 299 43
                                    

••••

Když se nám záhadně spustil kohoutek v koupelně, šel jsem se podívat proč. Odpověď byla snadná. Máme kohoutky na ztalčení, jako, že se ztlačí a začne téct voda. Z poličky spadl můj holící strojek a dopadnul na kohoutek silou, která ho zltačila dolů. Proto se voda spustila.

Jelikož mám už od dětství povahu vtípkaře a neřáda, rozhodl jsem se si z Káji vystřelit. Zhasl jsem světlo a zakřičel jak nejlíp jsem dovedl.

,,M-Martine?" slyšel jsem Kájův rozklepaný hlas.

Chvíle pro můj výstup!

,,Grow!" zařval jsem hrdelním hlasem, jako takový ti lidé, které v těch mainstream amerických hororech posedl ďábel.

Kája leknutím nadskočil a dopadnul na zem.

••••

Hrozně jsem se lekl, spadnul na zem a dýchací cesty se mi začaly zužovat.

••••

Neudržel jsem smích. Dostal jsem přímo záchvat smíchu.

,,M-měl sses v-vidět!" nemohl jsem popadnout dech.

Podíval jsem se zpátky na Karla. Držel se za krk, hlasitě sýpal, klepal se a po tvářích mu tekly slzy.

Juj, něco je špatně...

Kleknul jsem si k němu. Netušil jsem co mám dělat! Prostě jsem se nad ním skláněl a vyděšeně zíral.

,,K-Karle! Já n-nevím jak ti mám po-pomoct!" bylo mi do pláče.

,,Dý-dý-chátk-k-ko..." zasýpal.

,,C-co? Jako to pro astmatiky?"

Přikývl a ukázal na šuplíky. Asi věděl, že bych se zeptal kde ho má. Začal jsem zběsile prohrabávat šuplíky, bez ohledu na to co v nich bylo. Našel jsem kulatou, modrou věcičku co se dýchátku podobala nejvíc a podal jsem jí Kájovi. Nevěděl jsem, jak se s tím zachází, takže si musel poradit sám. Odendal jakýsi kryt, přiložil si to k ústům a dvakrát se nadechl a vydechl. Rázem se přestal klepat, přestal i sýpat, ale pořád trochu slzel.

,,Si v p-pohodě?"

,,Jo..." prudce vydechl a promnul si krk.

,,Já, se omlouvám, něvěděl, něvěděl jsem t-to." utřel jsem mu hřbetem ruky slzu.

,,Nemohl si..."

,,A-ale ty jsi se m-mohl udusit!"

Nic neodpověděl. Zvedl se, ale zavrávoral. Okamžitě jsem zareagoval a Káju podepřel.

,,Ještě jednou se ti omlouvám..."

,,Hm..." odkašlal si.

Dovrávoral k posteli a otevřel si knížku. Nechápu jak u toho může  trávit tolik času. Vždyť to musí bejt děsnej vopruz! Já se rozhodl jít za Ondrou a tím druhým magorem. Přijde mi, že spolu netrávíme tolik času od doby co jsme na tenhle intr vkročily.

,,Já... jdu na chvíli pryč." zmáčkl jsem kliku ,,kdybys něco potřeboval, beru si ssebou telefon... kdyžtak zavolej." otevřel jsem dveře a pomalu z nich vyšel. Už jsem je chtěl zabouchnout, ale něco hluboko uvnitř mě donutilo říct onu větu:

,,Mám tě r-rád..." strčil jsem hlavu do dveří.

Koukal jsem na něj, ale on jakoby to ani neslyšel. Píchlo mě u srdce. Dveře jsem zavřel a přešel do vedlejšího pokoje, kde ty dva bydleli.

••••

Nevím co to do mě vjelo. Prostě jsem měl špatnou náladu, jakoby nademnou někdo mávl kouzelnou hůlkou. Potřeboval jsem jediné:

Knihu, hudbu, klid...

Zapnul jsem písničky, vzal Hunger Games a zažral se do děje. Přísahám, že kdyby hořelo, já to ani nepostřehnu.

Po chvíli mě to přestalo bavit, tak jsem zhasl lampičku, převlékl se do pyžama a usnul s pocitem, že zítra bude líp.

••••

,,Lukáši! Já už takhle dál nemůžu." brečel jsem mu do ramene.

,,Bože, prostě se s tím smiř!"

,,Jo, už sice nebudeme moct holkám vyhrnovat sukně, ale to nějak přežijeme!" přidal se Ondra.

,,Vy děláte, jakoby o nic nešlo!"

,,A jde snad?!" řekli sborově.

,,Jo! Já-jsem-buzerant!" znovu jsem se dal do pláče.

,,Martine prober se!" zatřásl se mnou Lukáš.

,,Jsem vzhůru! Bohužel..." otřel jsem si slzy.

,,Martine..." sednul si na druhý kraj postele Ondra ,, Ikdyby jsi byl ta nejhnusnější transka na světě, furt by jsi to byl ty. Náš Martínek, který sprejoval na zdi pič* a chodil s námi hulit do parku."

,,Jo, souhlasím s Ondrou. Buzerant ne-buzerant, furt si to ty. A navíc jsem vždycky chtěl vědět, jak takový gay-klub vypadá!" zasmál se Lukáš.

,,Kluci, já vás mám rád." usmál jsem se.

,,Ale zase brzdi. To, že jsme řekli, že nám to nevadí, neznamená, že do rána budeme mít rozpíchaný prd*le!" zasmál se Ondra a my s ním.

Má Kája taky tak báječné kamarády? Má on nějaké vůbec...?

Mavy- Nitky osudu✔|PROBÍHÁ KOREKCE|Kde žijí příběhy. Začni objevovat