Mavy- Nitky osudu✔|PROBÍHÁ KOREKCE|

#39

,,Ne!" zaprostestuji. Už mě to vytáčí! Já chci klid, mír a pár dní strávených s Kájou! V klidu a nejlépe sami. ,,Ne! To nepřipadá v úvahu!"

,,Ale Martine, já za to nemůž-" snažila se něco namítnout ta zrzavá hlava, ale já ji nenechal domluvit.

,,Ne! To mluvím tatarštinou?! Řekl. Jsem. Ne!"

,,A-ale Martine, kde- kde bych pak spal já? Vždyť žádný pokoj už není volný!" vložil se do toho i Rick.

,,To. Mně. Nezajímá! Já. Chci. Klid!" soptil jsem a připadal si jako rozmazlené dítě.

,,No a co kdyby-"

,,Ty se do toho nepleť, Karle." zarazím ho. ,,Vem si klíče," vytrhnu je Kryštofovi z ruky. ,,a běž na pokoj."

,,Nikdo nikam odcházet nebude, dokud to nevyřešíme!" Kryštof si vezme klíče zpět. ,,Nerad to říkám, ale asi budu muset udělat tu nejhorší věc, kterou můžu." promne si kořen nosu. ,,Ricku, budeš muset bydlet se mnou." rozhodí bezradně rukama. 

,,C-cože?!" zalapá po dechu. ,,N-ne! To neudělám, to nejde!" klepal se jako ratlík a jeho tváře nabrali rudé barvy. 

••••

Všichni tři na sebe začali pokřikovat. Myslel jsem, že se asi sežerou a já nakonec budu mít ty dva pokoje jen sám pro sebe. Ovšem to by mi nesměli rupnout nervy. 

,,Tak dost!" postavil jsem se mezi ně. ,,Dostal jsem nápad." podívám se na reakce ostatních a když se mi zdají už dost klidní, začnu. ,,Rick bude na pokoji s námi-"

,,Ani omylem! Já nebudu-"

,,Kušuj Martine!" obořím se na něj. ,,Rick bude na pokoji s námi, ale v případě, že by dělal problémy nebo překážel, pomaže hezky ke Kikinovi, ok?" 

,,Jo, zdá se to jako dobrý nápad." přikývl Kryštof a letmo přejel pohledem Ricka. Ten se jen slabě uculil (nikdy jsem neviděl Ricka se culit!) a pak taky uznal můj návrh. Jen Martin měl zase plnou hubu keců, ale po dalším přemlouvání nakonec svolil. Odebrali jsme se tedy do pokoje. Hned jak jsem vkročil do dveří se mi zase chtělo hodně rychle vycouvat. Pokoj nebyl tak nádherný, jak vypadal na fotkách a myslím, že kdyby tomu oknu nechyběla horní tabulka, určitě by tu bylo příjemněji! Ale ta postel vypadala vcelku pohodlně, až na to, že tu byla i palanda- COŽE?! Palanda?

,,Palanda?!" vyhrknuli Martin i Rick moje myšlenky nahlas. A já věděl, že pokud okamžitě nezasáhnu, dojde k další hádce. Nechal jsem kufr stát ve dveřích, došel k palandě a hodil na ní svůj batoh. ,,Co si jako myslíš, že děláš?" založil si Martin ruce v bok.

,,Já? Spím na palandě." vyšplhal jsem se za batohem. Posadil jsem se do tureckého sedu a usmál se jako sluníčko, doufajíc, že to Martina pořádně vytočí! 

,,Fajn, tak já budu spát pod Karlem." ledabile pokrčil rameny Rick a hodil i svůj batoh na postel podemnou. 

,,Já vás nenávidím." procedil skrz zuby Martin.

,,Nápodobně." rozšířil jsem úsměv ještě víc. Tohle bude nejzajímavější lyžák v historii. Ne, vážně! Pokud se navzájem nepozabíjíme, bude to zázrak.  

***

První noc byla příšerná! Nechápu, proč jsem na tu stupidní palandu lezl! Celou noc mi hučel do ucha vítr, který procházel tou chybějící okenní tabulkou! Včera večer řekli, že s tím něco udělají, tak doufám, že hodně rychle! Ale, kus okna v hajzlu není všechno! Asi hodinu před spaním (i po večerce) jsem musel poslouchat, jak po sobě Martin a Rick štěkají nadávky. Občas do toho zatáhly i mě, ale já se z toho vždy vymotal tak, že jsem šel na záchod nebo dělal, že spím. Každopádně teď je něco okolo osmi hodin ráno a vypadá to, že nejsem jediný, kdo se špatně vyspal. Seděli jsme u stolů po pokojích, takže občasné nadávky Martina mi neunikli. My máme stůl úplně u dveří, takže jsem mohl pozorovat všechny ty zombie, jak se pomalu belhají ke svým místům. Když se tedy dobelhaly, začala služba na snídani roznášet talíře a hrnky s teplým mlékem. Okamžitě se mi vybavily naše ranní schůzky s Kryštofem, proto, když přede mnou přistál i můj hrnek, podíval jsem se k učitelskému stolu. Pohledy Kryštofa i mě se setkali a vzájemně jsme se na sebe zazubily. Zřejmě ho napadlo to samé. Spokojeně se usměji a napiji se mléka. Hned mám o něco lepší náladu!

••••

Nesnáším, když se na sebe ti dva koukají! Byl bych radši, kdyby se vůbec neznali! Samozřejmě vím, co se jim vybavilo. Ty schůzečky o čtvrté hodině ranní. Panebóže, čumte jak se culí! Aby se neposr*la, ta zrzavá hlava...

Z přemýšlení mě vytrhl až hlas instruktora, který se postavil doprostřed místnosti a začal žvanit něco o bezpečnosti na lyžích, sněhu, větru a já nevím, proč se tak vykecává, když ho stejně nikdo neposlouchá. Jediné co mě zarazilo bylo to, že jdeme lyžovat už dnes. Já s tím tedy nemám problém, ale když se tak koukám na zbytek třídy...

,,Kdo dojí, okamžitě se půjde na pokoj převléknout, v devět vyrážíme." A jak instruktor řekl, tak všichni udělali. Hned po doznění jeho slov se jídelnou ozvalo šoupání židlí a pokřikování ostatních studentů. 

,,Hej!" slyšel jsem Lukášův hlas někde za sebou, tak jsem se ohlédnul. Kouká na Darinu a při tom se zákeřně šklebí. ,,Darino! Aby tě ty lyže vůbec unesli!"

,,Polib si, blbče!" zařve na zpět a zdviženým prostředníčkem mu dá najevo, co si o něm myslí. Zasmál jsem se a otočil se zpět na kluky. Kája pořád naznačoval Kryštofovi něco posunkami a Rick stále seděl jak kakabus. Proto jsem nad nimi jen protočil očima, zvedl se a odešel na pokoj se převléct. 

Rozrazil jsem dveře a vrhnul se ke skříni. Uvědomil jsem si, že pokud se nestihnu převléct tak do pěti minut, budu se muset převlékat za přítomnosti Ricka a to se mi fakt nechce. Rychle jsem ze sebe serval kalhoty, natáhl si spodní část termoprádla a sundal si triko. Jenže, vyskytl se problém... já nemohl nikde najít to druhé, termo triko! Vždyť jsem si ještě ani nevybalil, tak kam se podělo?! A kvůli tomu podělanému triku se stalo přesně to, co jsem nechtěl. Přesně v momentě, kdy jsem (polonahý) prohrabával kufr se otevřeli dveře a v nich stál Rick, Kája a aby toho nebylo málo i Kryštof. 

,,No výborně!" odfrknu si a zmoženě si kecnu na zem. ,,Nechcete zavolat i zbytek výpravy? Že by se taky jukli..." 

Tááák, po hooodně dlouhé době další kapitola. Omlouvám se za dobu čekání, ale pracuji i na dalších příbězích a k tomuto jsem se přes týden nedostala. Je to spíš odpočinková kapitola, nic zvláštního, ale příště už se můžete těšit na malinký zvrat, který přinese i novou postavu :) Tak si užijte večer, vlastně v době kdy to vydávám už je asi noc :D U další kapitoly Bye! :D