17.

451 28 1
                                    

Michael

Jsem hrozně rád, že to takhle dobře dopadlo, Luke má fakt úžasnou mámu, jenom doufám, že i ta moje to vezme takhle dobře.

Po obědě jsme šli s Lukem k nám. Cestou jsem přemýšlel. Když to našim nějak rafinovaně řeknu, možná to vezmou dobře. Jo, jde tu o to si to dobře přichystat, ale to nechám na zítra, dneska máme celé odpoledne a večer s Lukem dům pro sebe. Samozřejmě ho nebudu do ničeho nutit, pokud sám nebude chtít.

"Lukey, skoukneme nějakej film?"zeptal jsem se ho, když jsme se z chodby dostali do obýváku.

"Jasně, proč ne?" roztomile pokrčil rameny a vyšpulil spodní ret, on je tááák cute.

"Ok, DVDčka víš kde jsou, že jo?" otočil jsem se na něj, ale on už se dávno hrabal ve skříňce a prohraboval filmy. Musel jsem se zasmát.

"Fajn, tak já jdu zatím udělat popcorn." řekl jsem mu a nechal ho tu v obležení DVDček. Hledal jsem po celé kuchyni, ale popcorn jsem nikde nenašel.

"Já skočím do krámu pro popcorn, hned budu zpátky." zavolal jsem na něj a zmizel z domu. Hned za rohem máme naštěstí malou samoobsluhu. Vešel jsem dovnitř a rychlostí blesku utíkal k regálu s popcornem, nechci nechávat Luka doma tak dlouho čekat. Když jsem čekal ve frontě u pokladny, uviděl jsem povědomou hlavu. Zaostřil jsem do dálky a všiml si, že je to Ashton. Stál ke mně zády a platil svůj nákup, který byl tvořen třemi pytlíky brambůrek a pěti flaškami alkoholu. To jako fakt? Heh, o co, že nás nepozve, ale já stejně budu radši doma s Lukem, než se někde prodírat davama opilejch lidí a hledat někoho koho znám. Naštěstí si mě nevšimnul.

Vytáhnul jsem z kapsy pár mincí a zaplatil popcorn. Po tom, co jsem viděl Ashtona mi nálada klesla na bod mrazu. Otevřel jsem dveře a vešel dovnitř, Luka jsem neviděl. Najednou mi někdo zakryl oči rukama a já se tak leknul, že jsem balení ještě nerozpukaného popcornu hodil někam vedle sebe. Ozvalo se prasknutí skla, Luke mi dal ruce z očí pryč a uviděl jsem na stolku rozbitou skleničku, kterou jsem tu zapomněl, když jsem šel k Hemmingsovým. Začal jsem se smát.

"Promiň, to jsem nechtěl." řekl Luke a smál se taky.

Naštěstí žádné střepy nespadly na zem. Ze stolu jsem smetl střepy do koše. Páni, ta sklenička byla rozbitá, jak kdyby před ní zpíval Justin Bieber. (fanouškům Justina se omlouvám, není to myšleno zle)

Dal jsem ohřát popcorn, zatímco Luke nám nalil pití a odnesli jsme to do obýváku.

"Tak co jsi vybral?" zeptal jsem se ho, objal ho a spadnul s ním na gauč. Věnoval mi letmý polibek a sáhnul po ovladači. Pustil film, no, spíš pohádku. Želvy ninja, on ví, jak mi zvednout náladu.

Byli jsme asi v půlce filmu a popcorn už byl snězený, když to Luke vypnul. Zadíval se mi hluboko do očí a začali jsme se líbat. Za chvíli jsme se líbali tak vášnivě, až mě na rtu lechtal jeho piercing. Chytnul jsem ho za lem trička, které letělo na druhý konec místnosti, totéž se za chvíli stalo i s tím mým. Vychutnávali jsme si každý dotek. Už jsme byli jenom v trenkách, které jsem se právě chystal Lukovi stáhnout, ale najednou jsme uslyšeli kroky na chodbě a hlas mojí mámy, jak říkal "Ne, já tomu prostě nevěřím, určitě je to photoshop, znám snad svého syna, není to gay."

"No jak myslíš, víš co, večer mu zavoláme a promluvíme si s ním o tom, určitě nám to vysvětlí." řekl táta už hodně blízko u obýváku a já zběsile hledal svoje tričko, zatímco Luke strkal jednu nohu do kalhot. Pak se otevřely dveře a máma upustila kabelku na zem. Táta zůstal jen nevěřícně stát s rukou stále položenou na klice. Co teď? Lhát nemůžu, kdybych řekl například, že jsme se koupali, neuvěří mi to. Boule v našich kalhotách totiž říkaly své.

"Michaele Gordone Clifforde, co to má znamenat?!" začala zvyšovat hlas máma. Asi to nebylo příjemné nás takhle nachytat (a to přišla naštěstí včas), ale mohla být mírnější.

"Mami.... já, my...." stál jsem před nimi v trenkách, Luke měl už oblečené kalhoty.

"To snad nemyslíš vážně?!" začal na mě řvát táta. On? to je divné, jednou mě takhle nachytal s holkou a potom jsme se tomu ještě společně zasmáli, on na mě nikdy neřval. Ale já tu nebyl s holkou, ale s Lukem.

"Tak a dost, zmiz mi z dohledu!" seřvala mě máma. "A ty si vem triko a vypadni, v tomhle domě už tě nikdy nechci vidět!" řvala na Luka, který jí radši poslechl a popadl tričko, se kterým neslyšně vyběhl z domu. Už jsem toho měl tak akorát dost. Sebral jsem své oblečení, rychle ho na sebe naházel a šel jsem pryč z baráku.

"Kam si jako myslíš, že jdeš?" ptala se mě máma naštvaně.

"Pryč od vás! Na Luka nikdo řvát nebude!" zakřičel jsem na ně a prásknul vchodovými dveřmi.

Doběhl jsem ho a za rameno ho otočil k sobě. On brečel.... tak to vážně posrali, nechci je už nikdy vidět.

"Lukey, promiň, já nevěděl, že se vrátí už dneska, promiň, promiň, nebreč prosím." začínal jsem propadat hysterii, ale Luke mě pevně objal a tím mě zklidnil. Teda aspoň trošku, i tak jsem měl pořád chuť něco rozkopat (nebo přesněji někoho), ale ovládl jsem se.

"Mikey, pojď bydlet k nám."

"Nechci vás otravovat, už tak mám svejch problémů dost, nějak si poradím." Luke se mi podíval do očí s výrazem á la 'ty víš, že to je lež, tak mě poslechni'.

"No dobře, ale jen do doby, než si seženu nějaký podnájem..... a práci." až teď jsem si uvědomil, že žádná kapela 5 Seconds of Summer už vlastně není.

Už se začínalo stmívat, tak jsme rychle vyrazili směr dům Hemmingsových.

"Ahoj mami, jsem doma a je tu i Mikey." řekl Luke a já jeho mamce zamával. "Víš, on... mohl by tu pár dní bydlet, jeho rodiče ho vykopli a...."

"Co? To není hezké, určitě tu může bydlet. Mám připravit pokoj pro hosty?" zeptala se ustaraně Liz. Luke se na mě roztomile usmál a potom řekl "Ne, budeme s Mikeym u mě." překvapivě s tím ani neměla problém, ona je prostě úžasná máma, nedivím se, že s ní má Luke tak dobrý vztah i v dospělosti.

Vyšli jsme nahoru do jeho pokoje a Luke mi půjčil nějaké jeho oblečení, potom nás Liz volala na večeři. Mmmmm špagety....

Bylo už hodně pozdě a my leželi v posteli přitulení k sobě a usínali. Přemýšlel jsem. Přemýšlel jsem úplně o všem. O rodičích, o Lukovi, o manažerovi, o Liz, o kapele a o Ashtonově kalbě, na kterou jsme, dle mého očekávání, nebyli pozvaní.

Dneska mě popadla spisovatelská můza a tak tu máte dnešní už druhou dlouhou část. :D

See ya soon. ;-*

Tour (Muke)Kde žijí příběhy. Začni objevovat