Tour (Muke)

18.

Ashton

Zprvu jsem byl na Luka naštvaný a to hodně, přece jen kdyby mlčel, mohli jsme být dál na tour, ta záležitost s fotkou by se nějak vysvětlila. Nevadí mi jejich vztah, vím jaké to je být zamilovaný a být za to odsuzovaný, ale měl si to rozmyslet, než to řekl. Na druhou stranu ano, chápu že vypěnil, taky by mi to bylo nepříjemné, ale někdy je prostě lepší neříkat nic, než říct něco, čeho potom budu litovat.

Čím déle jsem o tom přemýšlel, tím více jsem si uvědomoval i svou vlastní chybu. Nakonec jsem Lukovi odpustil úplně a chtěl jsem mu třeba napsat, ať k nám přijde, ale po tom, co jsme se k nim s Calumem takhle zachovali, jsem si to rozmyslel. Chtělo by to něco většího, nějaké gesto, aby všechno bylo jako dřív. Co jsme dělali dřív, když jsme byli doma? Ehm, ehm.... chodili chlastat..... Ale to neni tak špatnej nápad.

Hned jsem zvednul mobil a volal Calumovi.

"Čau Ashi, co potřebuješ?"

"Zdárek, hele, já o tom přemejšlel a nechci, aby kapela skončila."

"Ale to jsi měl říct Lukovi před tím, než udělal scénu." řekl trošku s nechutí Calum, on neodpouští tak rychle jako já, což se někdy i vyplatí, ale teď ne.

"Zkus si představit, že jsi v jeho kůži, kdyby tobě někdo řekl, že nesmíš bejt s tím, koho miluješ, nevypěnil bys?" Chvilku bylo ticho a pak konečně odpověděl.

"No... asi jo, máš pravdu, neměli jsme je hned zavrhnout, ale co chceš dělat? Jak můžeš vědět, že odpustěj i oni nám?"

"To právě vědět nemůžu, ale musíme to zkusit, jestli chceme zachránit kapelu. Jo a napadlo mě udělat takovou maličkatou oslavičku..."

"Ach jo, mohlo mě napadnout, že v tom bude chlast, to bys nebyl ty Ashi..." řekl Calum se smíchem. "Jo, fajn a kdy to má bejt?"

"Viděl bych to tak zejtra večer. Ale nebude to tak velký jako obvykle, budeme to jenom my čtyři."

"Ok, no já budu mít barák pro sebe, naši jsou na dovolený a ségra pořád cestuje, takže to můžem mít u nás." Napadlo Caluma, neprotestoval jsem.

"Jo, tak fajn, domluveno. Hele, já teď skočim něco na zejtra nakoupit a potom se domluvíme, jak kluky dostat k vám domů."

"Ok, tak zatim."

"Ahoj." řekl jsem a zavěsil jsem. Potom jsem se vydal do obchodu, co je poblíž, abych nakoupil něco k pití. Je to hodně blízko Michaelova domu, tak doufám, že ho tam nepotkám. Naštěstí jsem ho tam nikde neviděl.

Luke

Ráno jsem se probudil vedle toho spícího zázraku. Ležel vedle mě, peřinu měl vytaženou až k bradě a čouhala mu chodidla. Potichu chrápal, ale mě to ve spánku neruší, přijde mi to roztomilé. Potichu jsem se vyhrabal z postele, sebral nějaké oblečení a zaplul do koupelny. Sešel jsem dolů a chtěl jsem nám udělat snídani, ale zjistil jsem, že už je hotová. Byla tu spousta muffinů, které byly ještě teplé. Byl u nich vzkaz.

Dobré ráno, kluci. Jeli jsme na nákup, do oběda budeme zpátky.

P.S. Když budete mít čas, natřete prosím garáž.