30.

575 30 21
                                    

Calum

Čekal jsem skoro cokoliv. Klidně i papírek s nápisem 'zmiz mi ze života'. Upřímně bych se téhle variantě ani nedivil, při té vážnosti v jejím hlase a obličeji. Naštěstí v ruce neskrývala nic, co by znamenalo rozchod, ba naopak.

Pomalu odkrývala ruku a já si nejdřív myslel, že je to tužka, potom teploměr a nakonec z toho byl těhotenský test. Zaostřil jsem zrak a uviděl jsem dvě červené čárky. Na té plastové bílé věci zářily dva jasně červené pruhy, které zastavily můj dech. Nevěděl jsem, co mám říct. V jejich očích byla nejprve naděje, ale čím déle jsem tam jen zíral, neschopen slova, tím více se naděje v jejich očích měnila ve strach. Ty ustašené oči se jí začaly plnit slzami, které následně přetekly. Všechno se událo tak rychle, ale mně to připadalo nekonečné. Chtěl jsem něco říct, ale nezmohl jsem se vůbec na nic. Uvnitř mě se hádaly miliony myšlenek a názorů a Tess sklíčeně položila ruku s těhotenským testem.

"Tess, já.... to...." snažil jsem se něco říct a ona vzhlédla s pohledem plným bolesti. Já jí ale nechtěl ublížit. Miluju ji a chci s ní zůstat do konce života. Chci zůstat s nima oběma.

"To je úžasný! Já budu táta!" vykřikl jsem a ona se usmála a slzy jí tekly ještě více než předtím. Teď to ale byly slzy štěstí.

"Já tomu nemůžu uvěřit, já budu táta! Tess, my budeme mít mimčo!" křičel jsem dál a ona se smála. Úsměv jí sluší mnohem víc než slzy.

Ale asi jsem neměl tak křičet, protože se rozrazily dveře a v nich stál Michael. Vypadal jako kdyby mě viděl poprvé v životě.

"Mikey, já budu táta, věřil bys tomu?" říkal jsem pořád šťastně.

"No ty vole! Gratuluju!" řekl hodně nahlas a objal mě. Na okamžik se mi zastesklo. Jak rád bych teď objímal svou Tess. Podíval jsem se na monitor počítače. Ona se usmívala a mávala na Michaela, který jí taky mával.

"No, tak já vás tady nebudu rušit." řekl Mikey "Jo a ještě jednou gratuluju."

Ashton

Seděl jsem po koncertu v tourbusu v kuchyni a mazal jsem si na chleba Vegemite. Mike a Luke stáli u lednice a o něčem se bavili a Cal v obýváku skypoval s Tess. Najednou jsem uslyšel jeho křik: "Já budu táta!"

Příšerně ve mně hrklo. Na jednu stranu jsem byl rád, že je Calum šťastný a že vstoupil do nové etapy svého života, ale na tu druhou, co když se kvůli tomu rozpadne kapela? Dítě je velká zodpovědnost a on už nebude mít tolik času....

Pak tu byl ještě třetí názor. Za ten jsem se dost styděl. Byla to závist, malá, ale neoddiskutovatelně tu byla. Všichni jsou tak šťastně zamilovaní. Stačila by mi jen trocha lásky, ale kdo by mě chtěl? Michael hned běžel vedle gratulovat Calovi a Luke stál ve dveřích a přikyvoval. Potřeboval jsem se nadýchat čerstvého vzduchu a tak jsem nenápadně vyklouzl z tourbusu (zrovna nebyl v pohybu, Gus se potřeboval vyspat, takže dál pojedeme až ráno) a rychlým krokem jsem vyrazil do nejbližší ulice, než si někdo všimne, že jsem odešel.

Už se začalo stmívat. Netušil jsem, kolik je hodin, jen jsem se tak procházel s rukama v kapsách a přemýšlel. Najednou mi v kapse zavibroval mobil a vytrhnul mě z myšlení.

L: Kde seš?

Na zprávu jsem neodpověděl. Ještě chvíli se budu procházet a pak se otočím a vrátím se. Vrátím se mezi spoustu šťastně zamilovaných lidí. Budu se snažit vypadat šťastně. Šťastně, že Calum bude mít dítě, šťastně, že Luke a Michael jsou s tím, koho milují...

Tour (Muke)Kde žijí příběhy. Začni objevovat