Tour (Muke)

26.

Luke

Usínání v jeho objetí je překrásné, ale probouzet se vedle něj a sledovat jak spí je možná ještě lepší. Zbožňuji, jak má pokaždé vystrčenou aspoň jednu nohu zpod peřiny. Nebo jak roztomile chrápe, ne moc nahlas, vždycky mě to uklidňuje. Sledoval jsem ho hodinu, možná dvě, než mi přišla zpráva od Ashtona.

A: Tu schůzku s Wilkinsonem máme v jednu, takže v 12:30 sraz u nás, odvezu vás :-)

Fajn, takže se budeme muset nejdřív najíst. Bylo něco málo po tři čtvrtě na jedenáct a já se rozhodl Mikeyho probudit. Naklonil jsem se nad jeho spící obličej, kam mu spadlo pár pramínků blond vlasů. Tahle barva se mi na něm neskutečně moc líbí, je k sežrání....

Odhrnul jsem mu pramínky z čela a jemně ho líbnul na rty.

"Vstávej, Růženko." zašeptal jsem a on se usmál, potom otevřel oči a objal mě. Ještě chvilku jsme leželi ve vzájemném objetí a mazlili se.

"V jednu máme tu schůzku."

"A kolik je?"

"Jedenáct. Ale v půl jedný máme sraz u Ashe, takže se musíme nejdřív najíst."

Mikey se zamyslel. Nejspíš mu taky došlo, že tady máme jenom cereálie a mléko, čehož se moc nenajíme.

"Máme hoďku a půl, tak co si někam zajít?" navrhnul s jiskřičkami v očích a když jsem kývnul, zazářily mu ty perfektně bílé zuby.

Vyhrabali jsme se z postele, vyčistili si zuby, naházeli na sebe nějaké oblečení (přičemž se Mikey znovu o něco pokoušel) a vyrazili jsme. Dnes jsme neměli chuť na fastfood a tak jsme zajeli do nedaleké restaurace, kde dělají luxusní bifteky. Když jsme odtamtud odcházeli s propletenýma rukama, nějaký kolemjdoucí si neodpustil kousavou poznámku o naší orientaci. Bylo mi to jedno, já jsem šťastný a nenechám se shodit člověkem, který mě ani nezná.

U Ashe jsme byli na minutu přesně, ale museli jsme ještě čekat na Caluma. Za deset minut jsme viděli funícího Cala běžet směrem k nám.

"Promiňte kluci, já jsem teprv teď vstal." řekl, když popadl dech "Byli jsme s Tess vzhůru až do pěti do rána, protože jsme-"

"Podrobnosti si nech." přerušil ho Ashton, který odemykal auto. 

Abych to shrnul, Adam Wilkinson se stal naším novým manažerem. Na mě zapůsobil už od prvního promluvení. Byl milý, vstřícný, klidný a ukázal nám, že o tu práci opravdu hodně stojí. Každopádně jsme i my opravdu stáli o něj, díky čemuž jsme ho okamžitě přijali. Svou funkci začal plnit téměř hned a všechny domluvené koncerty po celém světě se pokoušel přesunout na pozdější datum. I přes několik komplikací měl do týdne hotovo a my navážeme tam, kde jsme skončili.

O týden později

"Lukey, nevíš, kde mám tu džínovou bundu?" ozvalo se z ložnice. Za dvě hodiny odlétáme na tour a on si balí až teď. Dámy a pánové, tohle je Michael Clifford.

"Jéje, já si jí půjčoval, tak bude u mě ve skříni."

"Jó, mám jí!" zakřičel mi na odpověď a já se vydal za ním, protože jsem už neměl co dělat. Pomohl jsem mu dobalit posledních pár věcí a pak jsme šli k našim, jelikož nás moje máma odveze na letiště.

"Tak se mějte a pořádně si to užijte. Pá Mikey." řekla mu, když vylezl z auta. Rozloučil se s ní taky a obešel auto, aby mohl vyndat naše kufry. Máma mě pevně objala.

"Vrať se mi v pořádku, zlato." špitla se slzami na krajíčku a já jí objal ještě pevněji.

"Neboj mami."

Za chvíli jsme se už šli odbavit. Vracelo se mi tu tolik vzpomínek. Třeba jak tu Ashton vysypal kufr a Mikey tam potom vylil kafe. Nebo jak se kluci hádali v letadle o ponožkách, zatímco já sledoval spícího Mikeyho. Přijde mi to jako v minulém životě, v životě bez Michaelova objetí, bez jeho polibků.... Už si ani nedokážu představit život bez těchto věcí.

Samozřejmě nám to málem uletělo, protože jsme zase čekali na Caluma, ale neměli jsme mu jeho zdržení za zlé. Šel k nám se slzami v očích a pořád mával brečící Tess. Uvědomil jsem si, jak ohromné štěstí s Mikeym máme, že budeme celou tu dobu spolu. Tentokrát to bude ale jiné, než předtím. Už jsme se totiž poučili a půjdeme do toho naplno, nenecháme se srazit ke dnu. Navíc nám náš vztah všechny fanynky přejí.

Letěli jsme i přes noc a já usnul během poslouchání písniček z Mikeyho mobilu. Poslední, co si pamatuji je, že tam Mikey pustil písničku 'I miss you' od Blink 182. 

Spal jsem dlouho a tvrdě. Zdál se mi sen, ale v podstatě to nebyl sen. V hlavě se mi přehrával celý náš začátek tour. Když nás naše vzájemná nevysvětlitelná přitažlivost konečně dohnala k prvnímu polibku, ale byli jsme oba zmatení. Vlastně jsme si tenkrát nedokázali přiznat, že jsme se do sebe zamilovali. Ten polibek změnil naše životy od základů. Mikey tenkrát utekl. Nedivím se mu, bylo toho na nás oba moc, ale pointou je to, že jsme nakonec přece jen skončili spolu. Kdybychom tenkrát nic necítili, řekli bychom si, že to byl pitomý úlet a že na to zapomeneme, ale my nechtěli zapomenout. Vzpomínám si, jak jsme to skrývali přede všemi, ale nakonec nás kluci nachytali. Pořád si pamatuji tu mrazivou a nepříjemnou náladu mezi námi. Proudily mezi námi tisíce slov, přestože nikdo nic neříkal. Nakonec se vše urovnalo, uvolnila se atmosféra, dokud nepřišla Ta fotka. Fotka, která nás poslala domů, připravila nás o manažera a málem zavinila rozpad kapely. Ale počkat, nebyla to ta fotka, mohli jsme si za to sami.

Je to tvoje chyba prolétlo mi znovu hlavou. Další věc, která se změnila. Dříve bych se z téhle věty sesypal, teď jsem sebevědomější. Konečně jsem pochopil, že to byla jen věta ze zlého snu. Nemůžu se dočkat pokračování naší tour. Lépe bych to možná nazval Druhá šance.