SPŠ Grafická

Flashback 0.6

,,Ahoj, ty jsi Cassidy, že jo, moje jméno předpokládám už znáš, dali nás dohromady na tu odpolední hru."

,,Čau, ráda tě poznávám, máš pravdu, už jsem o tobě od pár lidí slyšela, nevíš, za jak dlouho to začne?" 

,,Poledňák je do půl třetí, pak by nás měli svolat. A co jsi o mně slyšela, to mě docela zajímá!"

,,Ve směs jenom to, že jsi prý hrozně arogantní a že bych se k tobě hodila, jiní zase říkali, že se ti mám vyhnou, protože jsme prý oba až moc "dominantní"," řekla patnáctiletá dívka a naznačila dvěma prsty každé ruky imaginární uvozovky. 

,,A kdo ti to říkal?" zasmál se chlapec naproti ní, přemýšleje, kdo z jeho nových spolužáků by se s ní mohl bavit oněm. 

,,Jett, ten tě prý zná dlouho a je ve dvojici s mojí kamarádkou Jane, tak mi i řekl, že jsem s tebou a dal mi pár rad, že mu prý o mně Jane taky něco říkala a že my dva bychom měli být opatrní, jinak se rafnem," řekla odlehčeně. 

,,A kdy to stihl, vždyť dvojice oznamovali teprv před chvílí," zamyslel se chlapec a dívka přikývla.

,,No, taky to vím teprve čtvrt hodiny. Ale na první pohled, nebo spíš na první pokec, bych neřekla, že budeš nějak moc arogantní a sebestřednej, jak říkal Jett, myslím, že jediný, čeho bych si tak nějak všimla je tvoje výška..." usmála se a on se zaculil.

,,Však se ještě poznáme, já jsem o tobě například neslyšel nic, ale pokud Jettovi stálo za to, aby se ti o mně zmiňoval, tak na tobě nejspíš bude něco víc, než jenom ty krásné vlasy," řekla ona povytáhla obočí v měkkém úsměvu.

,,Musím jít, ještě chci něco stihnout, ale uvidíme se, docela se těším, tak se měj."

,,Taky, ahoj."

,,Čau," rozloučili se. Když odešel, dívka ho ještě chvíli sledovala, potom si všimla jak zahvízdal na prsty a když se Jett, který stál na druhé straně zahrady otočil, pohodil hlavou a dal mu tak najevo, že odchází. Jett zvedl ruku na souhlas, rozloučil se s Jane, se kterou se doposud vybavoval a rozběhl se za ním, který mezitím stihl dojít téměř až ke dveřím velké fary, v níž pro tento víkend bydleli. Cassidy se zamračila. Ona už hvízdat nemusela, neboť Jane si jí stejně všimla a šla k ní, ale nelíbilo se jí, když nějací lidé měli stejné zvyky. Ještě víc se jí nelíbilo, že je tak vysoký, protože mu to dávalo jakousi další fyzickou výhodu. Po chvilce přemýšlení ji ale napadlo, že jeho osobnost nejspíš nebude vyzařovat jenom z výšky, ale z jeho vystupování jako takového. Ona nikdy nepatřila mezi malé lidi ale i přesto byl on o dost vyšší. A to ještě nejspíš vyroste, pomyslela si. Potom zakroutila hlavou a musela se nad sebou zasmát. Jane už byla téměř u ní a tak se i s ní vydala do velké, chladné budovy.

,,Od takového... "seznamovacího" výletu bych čekala, že to bude horší, ale zatím je to fajn, co ty na to?" usmála se Jane. ,,Jak že tomu říkají? Go program?"

,,Jo, tak nějak," odpověděla Cassidy a prokřupla si ruce.