SPŠ Grafická

Flashback 0.4

,,Proč mi to dělá?"

,,Kdoví... Je arogantní a odměřený. Má chladnou hlavu a podle toho jak se chová i srdce."

,,Proč mě prostě nemůže nechat žít! To nechápe, že se jenom bráním?!"

,,Cassidy, nesnaž se mně, ani sobě, namluvit, že je to jenom sebeobrana. Vždyť ty se do něj taky navážíš v jednom kuse. To, že tentokrát se trefil do černýho je buď jeho štěstí, nebo výhružka, že na tebe nebude brát ohledy." Cassidy se nad jejími slovy musela zamyslet. A možná, že právě tohle byl ten malinký kousíček energie, který jí chyběl, aby se jí rozsvítilo. 

,,Možná máš pravdu... Jane, když ho nechám na pokoji, myslíš, že to pomůže?"

,,Mohlo by. Přeci jen... on se nejspíš taky cítí být napaden. Prostě jste oba dva až moc hrdí než abyste si nechali něco líbit..."

,,Fajn... tak já to zkusím. Když ho nějak urazím... mohla bys mě prosím fláknout?"

,,Tvé přání je mi rozkazem, ale... myslím, že budeš mít modřiny," zasmála se Jane. Cassidy se nemohla nepřidat.

,,Fajn, teď je prosinec, vezmu si to jako předsevzetí do nového roku... Schválně jak dlouho to vydržím!" Smutek z jejích slov brzy vyprchal. Nahradila ho nová naděje, nová perspektiva a nový pohled na věc. Vlastně... na něj. Na celou tuhle situaci a na jejich rivalitu táhnoucí se už přes tři roky. Tři roky nevrlého pošťuchování. Tři roky urážek a malých vítězství i proher. Tři roky tvářící se, že si z něj nic nedělá. Že je to jenom zábava. Že je to ironií prosakující posměch někomu, kdo je hluboko pod její úrovní. Problém byl jenom v tom, že pokud byl někdo pod něčí úroveň, on to rozhodně nebyl. Jeho poslouchal každý ke komu promluvil, on byl ten vůdce, on byl ten big boss celé třídy. Ne, protože by byl tyran, prostě takový byl.  A ona byla jediná, která zvládla usadit jeho. Jediná, která byla schopná přeargumentovat jeho názor. A on jí za to ...nenáviděl je doufám silné slovo. Spíš ji hodně neměl rád.