,,Copak, snad ti nedošla slova?!" uchechtl jsem se.
,,Seš malá, možná roztomilá, ale na mě nemáš."
,,Sakra, tohle už přeháníš," vložil se do teď už monologu Jett, vzal mě za rameno a odstrčil od Cassidy, u níž jsem stál.
***
Jemná dívka seděla opřená za nízkou zídkou na kraji parku a plakala. Měla strach, bála se a neuměla to dát najevo. Seděla, schoulená sama do sebe a netušila, že na druhé straně za zdí a o pár metrů vedle, sedí někdo jiný. Vysoký, štíhlý chlapec, který jen tiše naslouchal jejímu pláči. Seděl a věděl, že nemůže nic dělat. Věděl, že jí nemůže pomoct a že by od něj pomoct nechtěla a že jeho ego jí nechce pomoct, věděl, že za to může z velké části on a věděl, že ona neví, že on má podobné problémy. Nevěděl proč ona pláče, ale dokázal si představit, že se to nejspíš týká jeho. Z oka mu sklouzla osamělá slza. Zamrkal, potom pokrčil kolena, opřel si o ně paže a do nich zabořil hlavu. Rukáv černé košile byl brzy promočený.
ČTEŠ
SPŠ Grafická
Підліткова література,,Cassidy tě zase setřela, kámo." ,,Cassidy mi může políbit... šos." ,,Jo, to máš pravdu, vůči tobě může Cassidy všechno." ,,Jette, mám tě kopnout?!" ,,Ne... já jen, že jestli s tím něco neuděláš, tak ti absolutně rozcupuje autoritu." ,,Moje autor...
