Believe

Believe - 5. kapitola

Omlouvám se ale je to hrůza :( 

Z pohledu Ellie

Ráno jsem se probudila na to, jak někdo velice vytrvale zvoní. Jaký idiot může zvonit - kouknu se na hodiny - v sedm hodin ráno? Nechápu. Rychle si přes sebe přehodím růžový saténový župánek a vydávám se dolů. Otevřu dveře a málem mě porazí, když uprostřed dveří vidím stát nejvíce sexy kluka na světě (hraje ho Taylor Lautner). Stejně sexy, možná i víc, než Justin. Asi jsem na něj zírala moc dlouho, protože mi začal mávat rukou před obličejem.

,,Eh, promiňte." řeknu a sklopím hlavu, protože cítím, jak můj obličej nabírá lehce růžovou barvu.

,,To nevadí. Teda mě ne." řekl, a když jsem se mu zase podívala do očí, tak na mě mrkl. Ach můj bože, já asi odpadnu přímo před ním. No tak Ellie, nádech a výdech, nádech a výdech. Musela jsem se nějak nenápadně uklidnit.

,,A co tu vlastně potřebujete?" zeptala jsem se ho hned poté, co jsem ho pozvala dovnitř.

,,Jdeme Vám přimontovat nějaké pomůcky do koupelny pro vozíčkáře. Mám spolu ještě dva dělníky, ti právě vykládají ostatní věci." řekl a nahodil na mě oslniví úsměv.

,,Aha." řekla jsem. Proboha, proč mi Scooter nic neřekl. Asi ho uškrtím.

,,Promiňte, můžu se vás zeptat na jméno?" zeptala jsem se ho.

,,Jistě. Jmejuji se Kyle. A jaké je vaše jméno?" zeptal se a hodil na mě jeho oslniví pohled. Asi se rozteču přímo tady na místě.

,,No já jsem Elizabeth Stewart, prostě Elizabeth, teda Ellie." zamotala jsem se do toho. To se může stát jenom mě.

,,Takže jestli jsem to z té věty pochopil dobře, tak vám mám říkat Ellie?" říkal a oči mu přitom pobaveně jiskřili. Myslím, že se mi tím trošku posmíval.

,,Zdá se mi to a nebo se mi opravdu posmíváte?" řekla jsem naoko dotčeně.

,,To bych si v žádném případě k vám nedovolil." řekl, ale stejně na něm šlo poznat, že se snaží zadržet smích.

,,Prosím tykejte mi." řekla jsem a vystrčila před sebe ruku, kterou on pevně uchopil a potřásl jí.

Nakonec jsem jemu i jeho spolupracovníkům ukázala koupelnu, kam měli přimontovat ty pomůcky.

Když byli nějak v polovině práce, tak se tu zastavil Scooter, aby se ujistil, že jde vše tak, jak má. Nechal mit tu pak i peníze pro dělníky, abych jim mohla zaplatit za dobře udělanou práci.

Zrovna jsem umývala nádobí, když si někdo za mými zády odkašlal a já se lekla tak, až jsem do dřezu upustila skleničku, která se hned roztříštila na tisíc střepů.

,,Proboha! Ellie, jsi v pořádku? Neudělala jsi si nic? Promiň, nechtěl jsem tě tak vyděsit." hned se mi omlouval Kyle.

,,To je dobrý." uklidňovala jsem ho, když jsme společně opatrně sbírali střepy z dřezů.

,,Střepy prý přinášejí štěstí, takže teď mám zasoby štěstí až do smrti. A co jsi vlastně potřeboval?" optala jsem se, jelikož mi bylo jasné, že mi nepřišel pomoct s nádobím, i když to byli jen tři skleničky. No pak už vlastně jenom dvě.

,,No víš... já... " šlo to z něj jako z chlupatý deky.

,,Ty co?" pobídla jsem ho s úsměvem na tvářích.

,,Chtěl jsem se zeptat, jestli bys mi dala telefoní číslo. Jo a s klukama jsme už skončili a oni odnesli věci dodávky." řekl a já se zasmála a pokroutila hlavou. Potom jsem přešla k lince, dala mu peníze za práci a ještě ho odtáhla do pracovny. Tam jsem sebrala první malý volný lístek, napsala na něj propiskou svoje číslo a pak papírek vtiskla Kylovi do ruky.