Believe

Believe - 15. kapitola

Moc se omlouvám za chyby a za to, že dlouho nebyla :(

Pro: Adel969, beliebers12

Z pohledu Justina...

Rychle jsem vytočil číslo na policii. Po dvou pípnutích se mi ve sluchátku rozezněl milý ženský hlas: ,,Dobrý den, tady policejní stanice Los Angeles. S čím Vám můžeme pomoci?" zeptala se mě a já jsem přemýšle jak to mám říct, když jsou okolo mě novináři. Dal jsem si tedy ruku před pusu a řekl jí tlumeně: ,,Dobrý den, tady Justin Bieber. Nevím, jak to je možné, ale právě teď mě v Calabasasu obklopili novináři, kteří tu nemají co dělat a my se jich samy nemůžeme zbavit. Přijeďte prosím." řekl jsem šeptem.

,,Dobře a jaká je adresa, na které se teď nacházíte?" optala se mě znovu ta paní. Nadiktoval jsem jí tedy naší adresu a pak jsme se s Ellie vydali pomaloučku kupředu s doprovodem paparazziů. Po asi po pěti minutách přijelo k nám policejní auto. Páni to ale byla rychlost.

,,Prosíme všechny novináře, aby okamžitě opustili oblast Calabasas, jinak vám hrozí jedna noc ve vazbě plus soud. Být vámi chlapy, tak to radši neriskuji." promluvil na novináře asi dvoumetrový chlap, který by mohl dělat kulturistu. Viděl jsem na všech těch travných tvářích, jak jim strnul úsměv, který se pak proměnil i ve strach. Všichni se tedy začali pomalu rozpouštět.

,,Děkujeme." poděkoval jsem jim a myslím, že i oni slyšeli, jak obrovský kámen mi spadl ze srdce.

Z pohledu Ellie...

S Justinem jsem se po tom incidentu vrátili hned domů, kde jsem se vrhla na ledničku. Moje nevolnost z rána mě už přešla, takže jsem měla docela hlad.

,,Justine, chceš něco k jídlu?" zakřičela jsem na něj do obýváku, aby mě slyšel.

,,Lasagne prosím!" zakřičel na mě zpátky. Šla jsem tedy prohledat kuchyni, abych našla všechny ingredience. Bohužel mi ale asi tak polovina chyběla.

,,Justine, můžu si půjčit auto? Potřebuji do obchodu." přišla jsem za ním a snažila se udělat psí oči.

,,Dobře. Vem si ale prosím Range Rovera. Ferrari bych si pak chtěl vyvenčit já." mrkl na mě a já se na něj usmála.

,,Samozřejmě. Navíc podle rahabilitačky, která tu byla včera a nechala mi tu zprávu, jsi na velmi dobré cestě. K tomu ještě, když máš tak velkou vůli, tak si myslí, že maximálně do roka už budeš zase řádit na pódiu." usmála jsem se na něj.

On se na mě podíval, v očích úžas a ústa otevřené do O.

,,Lásko, zavři pusu jinak ti tam vletí moucha." řekla jsem mu a políbila ho na tvář.

,,Kdy jsi mi to chtěla říct?" zeptal se najednou dotčeně.

,,Hned včera, jenže se věci malinko zkomplikovali. Myslím tu párty." řekla jsem mu a on chápavě přikývl.

,,Tak já už jedu jo?"

,,Jo, jo, jdi." usmál se na mě, dal mi cudnou pusu, ale přitom byl myšlenkami jinde. Jen jsem si povzdechla, vstala a odešla do garáže i s kabelkou a klíčkami. Otevřela jsem to největší auto, které tu bylo a nastoupila do něj. Nastartovala jsem a vydala se do centre, do nějakého supermarketu.

Jela jsem asi půl hodiny kvůli zácpám, než jsem se dostala na parkoviště nějakého velkého obchodního centra. Vydala jsem se tedy dovnitř a zamířila jsem si to rovnou do potravin. Vzala jsem si košík a začala se procházet mezi regály. Po chvíli už jsem měla vše potřebné pro lasagne v košíku, tak jsem se ještě rozhodla dokoupit něco navíc. Hodila jsem do košíku ještě cereálie, mléko, tampony pro mě, protože mi zase začnou dámské problémy, a k tomu všemu ještě nějaký sladkosti a zeleninu.