Believe

Believe - 46. kapitola

Pro: Barus_Belieber, KajaaBelieber, _Kath_Erine_

Znovu upozorňuji, že část věnuji pouze těm třem, které mají nejlepší komentáře u předchozí části :) Mám ted ale OPRAVDU TĚŽKÉ to vybírání, jelikož je jich tam několik úžasných <3 Užijte si další část :*

Z pohledu Ellie...

,,Kdy už tam budeme?" zeptala jsem se otráveně Elliota, jelikož mě už docela dost bolel zadek. Akutně jsem si potřebovala protáhnout nohy a někde se projít.

,,S tímhle provozem tam budeme za necelou půl hodinu." odpověděl mi bez emocí a dál se koukal před sebe. Podezírám ho, že se přepnul na nějaký automatický režim odpovědí, ale jinak mě vůbec nevnímá.

,,Dobře." řekla jsem a zase se začala koukat ven z okna. Vyrušilo mě až vibrování mého telefonu. Vytáhla jsem si ho z kapsy u kalhot a podívala se na ID volajícího. Stálo tam Skryté číslo. Zvedla jsem to a telefon si přiložila k uchu.

,,Halo?" řekla jsem váhavě do telefonu, ale nikdo se mi zpět neozýval.

,,Halo!" řekla jsem znovu, ale už bez toho váhání. Najednou jsem ve sluchátku z druhé strany uslyšela nádech. Ačkoli vám to může připadat absolutně šílené, vím, že to byl JEHO dech.

,,Justine." zašeptala jsem. V tu chvíli jsem uslyšela další trhaný nádech a následně už jen pípání po zavěšení.

,,Ellie, kdo to byl?" zeptal se Elliot.

,,Justin." řekla jsem přesvědčeně a do očí se mi nahrnuly slzy. Musel to být on. Asi už začínám bláznit, jelikož Justin je ...mrtvý.

,,Ale Ellie, Justin je - " nestihl Elliot doříct svou větu a já mu skočila do řeči.

,,Mrtvý. Já vím. Jen vím, co jsem slyšela." říkala jsem stále přesvědčeně.

,,A co ti říkal?" zeptal se skepticky.

,,Vlastně nic." přiznala jsem.

,,Tak jak můžeš vědět, že to byl on?"

,,On zadýchal a já nevím ... no, prostě si tím jsem skoro jistá, že to byl on. Co když je naživu?" vyhrkla jsem ze sebe poslední větu.

,,Ellie, ale on nemůže být naživu. A ty si vážně myslíš podle dechu, že to je Justin. Není to ujetý?"

,,Možná trochu je." řekla jsem sklesle. Dál jsem to už nechtěla rozebírat. Elliot si asi o mě nejspíš myslí, že jsem cvok. No, daleko k tomu cvoku nemám. Náhle mi opět začal vibrovat mobil, který jsem měla stále v ruce. Podívala jsem se, kdo je to tentokrát a opět tam stálo Skryté číslo. Neváhala jsem ani na vteřinu a hned to zvedla.

,,Justine?" vyhrkla jsem téměř okamžitě.

,,Holka, ty už jsi se asi opravdu zbláznila." ozval se mi ve sluchátku Oliviin nepříjemný hlas. Myslela jsem, že se asi pozvracím z toho, jakým slizkým tónem to říkala.

,,Kde jsi vzala moje číslo?" vyjela jsem hned na ní.

,,To teď není důležité." zasmála se falešně a hned na to pokračovala: ,,Důležité je to, že díky tomu jaká jsi naivní a zvedla jsi ten hovor, jsme tě mohli lokalizovat. Zdravím New York." zase zasmála a následně zavěsila.

,,Do háje." vykřikla jsem až se z toho Elliot polekal.

,,Co se stalo?" zeptal se hned.

,,Olivie. Volala mi teď. Zaměřila nás!" řekla jsem sklíčeně.