Believe

Believe - 32. kapitola

Pro: Adel969, BelieveInBieber69, Mony696, Sofi240 a pro všechny ostatní úžasný čtenářky <3 

Z pohledu Justina...

,,Takže, rozhodla jsem se takto." začala Ellie svou řeč. ,,Omlouvám se, že jsem ti nevěřila. Ale představ si, jak bys zareagoval ty, kdybys ses dostal do mé situace." řekla se sklopenou hlavou.

,,Sám nevím. Ale nejprve bych si asi vyslechl tvojí veerzi příběhu." vyčetl jsem jí, ale zůstaval jsem přitom klidný. Tedy snažil jsem se.

,,Já vím." uznala a sklopila hlavu.

,,Lásko?" oslovil jsem jí a přijel k ní trošku blíž.

,,Ano?" odpověděla naznak pokračování, avšak stále měla hlavu skloněnou.

,,Podívej se prosím na mě." požádal jsem jí. Ellie pomalu začala zvedat hlavu, až se její hnědé oči zadívaly do těch mých.

,,Miluji tě. Sice mě ranilo to, že jsi mi nevěřila, ale neopustím tě, kvůli takovéhle stupiditě. I kdybys mě odehnala až na druhý konec světa, tak na tebe budu nějakým způsobem dávat pozor. Jsi jediná dívka, kterou jsem kdy doopravdy miloval, miluji a milovat budu. Ukradla jsi mé srdce." vyznal jsem se jí a bedlivě vyčkával její reakci.

,,Taky tě miluji." vzlykla a rozběhla se ke mě. Sedla si mi na klín a začala mi brečet rameno. Po chvíli jsem cítil, jak mám celý rukáv promočený. 

,,Zapomene na to, dobře?" řekl jsem a ona jen zakývala hlavou. Je prima vědět, že tu máte někoho, kdo tu bude vždy pro vás.

(Teď trošku skočíme v čase)

O 2 měsíce později...

Z pohledu Ellie...

,,Zlato, přišli ty výsledky." zakřičela jsem přes celý domů a vydala se do obýváku. Obálku, kterou jsem do teď držela v ruce jsem položila na stůl.

,,Už?" přišel za mnou Justin. Ano, on přišel. Poslední dva týdny už není na vozíčku, ale chodí o francouzských holích. Chvilku byl v lázních, kde bral nějaké speciální prášky, které jsou tak drahé, že je ani pojišťovna neproplatí. Samozřejmě, že měl ještě okolo sebe tým těch nejlepších specialistů, o se týče rehabilitací. Jen díky tomu, že jsme to všechny mohli zaplatit, začal tak brzo zase chodit.

 Justin se posadil vedle mě a já mu dala do rukou obálku. Zprvu si jí jen prohlížel a pak jí dal mě.

,,Nemůžu to otevřít. Udělej to prosím ty." zkonstatoval. Udělala jsem tedy jak chtěl a otevřela obálky. Vytáhla jsem z ní papíry a přejela očima po textu, co zde byl. Mezi všemi těmi slovy jsem ale našla pár slůvek, ve které jsem doufala celou tu dobu. Šokovaně jsem se podívala na Justina, který mě doslova hypnotizoval pohledem.

,,C-co tam je?" vykoktal ze sebe.

,,Že... že už jsi v pořádku. Absolutním." vysoukala jsem ze sebe a pořád se na něj šokovaně dívala. V tu chvíli, kdy jsem to ale řekla, se mu oči začaly zaplňovat slzami. V tom okamžiku jsem si to všechno začala uvědomovat - Justin je v pořádku; bude chodit; budeme moct spolu chodit na procházky; bude zase šťastný! Po tom zjištění se i mé oči naplnily slzami, které zanedlouho přetekly přes okraj. Když si toho Justin všiml, přitáhl si mě k sobě do náruče. Já jsem vzlykala jemu do ramene a on vzlykal do toho mého. Samozřejmě, že to nebyly slzy smutku, nýbrž slzy štěstí.

,,Miluji tě." řekl Justin a já se k němu ještě víc přitulila. ,,Já tebe taky." odpověděla jsem mu.

....

,,Lásko, vstávej." probudil mě hlas mého milujícího přítele. Otevřela jsem pomalu oči a u toho se protahovala. Zjistila jsem, že jsem v obýváku a ležím Justinovi v klíně. Televize byla puštěná na MTV a venku už byla tma.

,,Jak dlouho jsem spala?" zeptala jsem se. 

,,Pár hodin." odpověděl mi s poklidným úsměvem na rtech a dál mě hladil ve vlasech. Za všech možných okolností by to bylo neuvěřitelně příjemné, jenže teď zrovna ne, jelikož se mi začal zvedat žaludek. Ruku jsem si dala před pusu a utíkala na záchod, kde jsem vyhodila veškerý obsah mého žaludku ze sebe. Po chvilce jsem ucítila, jak mě začal hladit Justin po zádech a přídržoval mi vlasy vzadu. Asi po dvou minutách mě to přešlo a já si šla rovnou vyčistit zuby.

,,Je ti dobře?" zeptal se mě Justin, který starostlivě sledoval můj odraz v zrcadle.

,,Už jo." odpověděla jsem s úsměvem a musím uznat, že to byla pravda. Tak rychle jak nevolnost přišla, tak taky tak rychle odešla. 

,,Vlastně mám teď na něco chuť." pokračovala jsem a otočila se čelem k Justinovi.

,,A co by si má paní dala?" zeptal se mě evidentně uvolnění tím, že mi je zase dobře. Přešla jsem k němu, stoupla si na špičky a zašeptala mu do ucha: ,,Tebe." 

Cítila jsem, jak se celé Justinovo tělo napnulo, tak jsme se chytili za ruce a společně šli do ložnice. 

Justin si stoupl k posteli a já ho na ní shodila. Sedla jsem si na něj obkročmo a začala ho vášnivě líbat na rtech. Po  chvilce jsme se oba svlíkli a tím pádem zůstali nazí. Justin mě hodil do polštářů a sklonil se nade mě. Na nic nečekal a prudce do mě vnikl, z čehož jsem sykla od bolesti a zaryla mu nehty do zad tak, že mu jistě musela téct i krev. Chvíli ve mě zůstal a pak se začal pomalu pohybovat, což bylo mnohem příjemnější než začátek.

,,Miluji tě." zašeptala jsem mu do ucha.

,,Já tebe." odpověděl mi zadýchaně a dál pokračoval ve své, přičemž neustále zrychloval. 

,,Udělej se." řekl sotva slyšitelně. A byla to právě tyto slova a jeho pohyby, které mě dovedly až na vrchol. Cítila jsem jak mě brní celé mé tělo a mou duši pohltil pocit náramného štěstí. Oči jsem měla přivřené vinou toho, že mi mrkaly z toho celého brnění. Po chvilce jsem ucítila jak se i Justin do mě udělal. Ještě chvíli zůstal ve mě a pak ho ze mě vytáhl.

,,Líbilo?" zeptal se s úsměvem na tváři a překulil se vedle mě.

,,Moc." zašeptala jsem a políbila ho. Potom mě objal a oba dva jsme se oddali sladké říši snů. 

Tak jo, zase dlouho nebyla kapitola, já vím :/ ale ted jsem měla doma jisté problémy, a ještě mám přítele, kterému se taky snažím věnovat, takže proto jsem to ted tolik zanedbávala :/ Moc mě to mrzí :( Ale stále si vás moc vážím za vaší neeustálou podporu :') připadá mi že si to ani nezasloužím :')

xoxo Klára