Step Brother

17) díl

"Tak jo...změna plánu. Volal mi manažer. Jsme slušně řečeno v prdeli. Máme koncert za pár dní a D.O se musí snažit, aby mu hlas vydržel. Máme ho přesněji za čtyři dny tady v Soulu. Pak hned potom musíme do Japonska." oznámil nám Suho a my hned začali něco nesouhlasně mumlat.

"Klid. Já vím, že se vám to nelíbí, ale nic jinýho se dělat nedá." pokrčil rameny.

"Fajn." zavrčel ChanYeol a šli jsme zase do našich pokojů.

Rychle jsem si vzal texty našich písniček a začal si je opakovat.
To bzde ještě zajímavý.
Ale nevadí. O to větši sranda to bude, až někdo něco pokazí.
A doufám, že to bude Kai. Prý si plete kroky u choreografií. Ale to Sehun bohužel taky.
Uvidíme...

"D.O...potřebuju tvojí pomoc." řekl naléhavě BaekHyun.

"Takže zase nebudeme mít klid?" zeptal jsem se.

"Ne. Sehunie...jdeme tancovat." řekl našemu nejmladšímu Kai.

"Fajn..." povzdychl si a šel.

BaekHyunovi pořád v jedné části přeskakoval hlas.
Bylo to hrozný. Ale roztomilý.

"BaekHyunie...ty to zvládneš." povzbudivě jsem se na něj usmál.

"Lu...přiznej to...to nezvládne." řekl rovnou Soo.

"Ale jo. Je šikovnej. A když se bude soustředit...zvládne to." usmál jsem se na BaekHyuna znovu a objal ho.

"Lu...pomůžeš mi s tím ty?" udělal roztomilý kukuč.

"Dibře." usmál jsem se a BaekHyun začal zpívat.

"Je to dobrý, ale...zkus to trochu vytáhnout nahoru." pousmál jsem se.

Baek kývl a zkusil to. Pištěl u toho jak holka.

"Nebo radši ne." uchechtl jsem se.

"Ale tak...já si s tím fakt nevim rady, jak to mám udělat." zasmál se.

"Ukaž..." převzal jsem si od něj papíry.

Zkusil jsem to zaspívat za něj a celkem to šlo.

"Já nevim Baekkie...ale nesmíš ten hlas tolik přepínat. Pak by to nebylo moc dobrý." usmál jsem se.

"Ale jinak se to nenaučim." zasmál se.

"No...lepší, než přijít o hlas." zamyslel jsem se.

"Jak myslíš. Hele...nešel bys se mnou trénovat? Ještě si trochu pletu některé choreografie." nevinně se uculil.

"Dobře, není problém." usmál jsem se a převlékli jsme se.

"Můžem?" přišel jsem k němu do pokoje.

Jen pokýval hlavou a šli jsme do "tanečního sálu".

Trénovali jsme asi několik hodin dokud nezačal být BaekHyunie unavený.

"Já už nemůžu." sedl si na zem a hned po chvilce se ozvala rána a křik Kaie.

"Co se děje?" běželi jsme hned vedle.

Sehun ležel na zemi a Kai stál před ním.

"Spratku malej!" sykl Kai a dal mu facku.

"Kaii, okamžitě toho nech!" zakřičel jsem a běžel k Sehunovi.

"Jsi v pořádku?" pomohl jsem mu vstát.

"Nejsi zraněný?" prohlédl jsem si ho.

"V pořádku." kývl.

"JongIne, tohle jsi přehnal. Na mého bratra nikdo nebude křičet a ani mlátit. A spíš už ne ty. Je ti to jasný?" zavrčel jsem na Kaie.

"Já ti něco povím...není to tak dlouho, co jsi sténal moje jméno a říkal, že chceš víc...tak si tu nehraj na žádnýho ochránce. Jsi jen obyčejná děvka. Kolik z nás už tě stihlo opíchat? Jedenáct? Nebo dvanáct? Radši mi nestůj v cestě." zasmál se a i se Sehunem odešel.

Já padl na kolena. Nebyl jsem schopnýy ani jednoho slova.
Proč ze mě dělá něco co nejsem a nikdy jsem nebyl...

"Lu..." kekl si ke mě BaekHyun a objal mě.

"Nic si s tím nedělej. Nejsi takový jak říká. Jen tě chce pořádně vydeptat. Nedej se. Kašli na něj. Máš tu ostatní."
usmál se na mě Baek povzbudivě.

"Děkuju BaekHyunie. Jsi zlatý. Kéž by takových lidí bylo víc." objal jsem ho.

"BaekHyunie, sluníčko, potřebuju tvou pomoc." přišel za námi ChanYeol.
"Ale copak?" přišel k nám a sedl si naproti mě.

"Kai..." povzdychl si Baek.

"Lu...řek.u ti jedno. Ser na něj. Ten člověk ti nesahá ani po kotníky. Budeš se trápit takovým člověkem, co ti za to nestojí?" dal mi ruku na rameno.

"Ale...vám se to řekne." povzdychl jsem si.

"Lu...hele...ber to všechno jako jednu velkou zkoušku, ano? Pokud se zhroutíš nebo to vzdáš. A Kai vyhraje. To by se ti nelíbilo..." 
Jen jsem zamlel hlavou.

"Dobře." postavil jsem se zpět na nohy.

"Ale...jak si mám od něj Sehuna vzít?" obrátil jsem se na ně.

Chan s Baekem se na sebe podívali a pokrčili rameny. Vyběhl jsem do pokoje a rychle jsem se šel osprchovat, jelikož jsem byl celkem zpocený.
Z vedlejšího pokoje se ozývaly výkřiky a steny. Sehunův hlas. Ten poznám všude.

"Držte huby tam!!!" zabušil na zeď Soo.

To netušil, že zdi jsou pouze ze sádrokartonu, který taky nebyl bůh ví jak silný a po jeho pěsti tam zůstala menší prasklinka.

"Ty seš vůl." uchechtl jsem se.

"Suho mě zabije. Pokud to nezjistí, tak ne." hned něco vzal zpod postele.

Aby to nebylo vidět, tak tam dal plakát. Prostě chlap jak má být. Co by se s tím spravoval, když to může zakrýt takhle, no ne?

Annyeong ďáblíci! :)

Po dlouhém týdnu zase nový díl, i když ne moc dlouhý :)

Příště už to začne být lepší, slibuji ;)

Votujte a komentujte gomawo ;)

Saranghae :*

-B.Devil ;)