Step Brother

54) díl

O půl roku později:

Měl jsem zrovna v Číně další koncert. Musel jsem se na něj připravit. Za ten měsíc jsem toho měl až nad hlavu. Takže stačí odzpívat tohle a budu mít zase volno. Byl jsem za to rád. Připrvoval jsem se v šatně, když mi najednou začal zvonit  mobil, odložený na pohovce. Byl to Xiumin. Za celou dobu volal jen, když to bylo opravdu nutné. Bylo mi to líto, ale bohužel jsem už měl za pět jít. A než on se vykecá... Snad by tu hodinku mohl počkat. Přesněji hodinu a půl. Doufal jsem, že to bude zase zpráva o stavu Sehuna. Povzdychl jsem si a Tasha mi dodělala líčení. 

"Hodně štěstí." usmála se na mě a objala mě. 

"Děkuji." řekl jsem trochu nervozně. 

Dnešek byl jinej. Měl jsem pocit, jakoby se mělo snad něco přihodit. Netuším. Tohle jsem ještě nikdy nezažil. Měl jsem ještě 10 vteřin. Postavil jsem se na určité místo a čekal. Byl jsem dost unavený. Ale zvládnout jsem to musel. Nic moc velkého to není, takže se nebylo čeho bát. 

***

"Dobrá práce." usmál se na mě spokojeně manažer. 

Já mu to jen odkývl a sotva jsem se doplazil ke dveřím od šatny. 

"Lu, volal ti Xiumin. Asi pětkrát." podala mi mobil. 

Svalil jsem se na gauč a vzal si mobil do ruky. Začal jsem mu volat. Hned mi to vzal. 

"Lu, konečně, co ti tak trvalo sakra!?" vyjekl skoro až pisklavým hlasem. 

"Promiň Xiu, měl jsem koncert. Co se teda děje?" zeptal jsem se líně a pomalu usínal. 

"Jde o Sehuna. A neusínej!" vykřikl, až mě to probralo. 

"Hej, nech mě žít. Víš, jaký to je..." zamumlal jsem. 

"Sehun by se měl probrat příští týden." hned jsem se probral. 

"Víš to jistě?" zeptal jsem se ho. 

"Ano, doktoři říkali, že už je na tom dobře a mohli by ho zkusit probudit." 

"Dobře, hele....příští týden mám volno. Zamluvím si letenku a...přijedu, ale nic neslibuji, ano?" oznámil jsem a už jsem otevíral notebook, abych se koukl na letenky do Koree. 

Kdyby nebyli, hold jsem v prdeli. A ve velký. Xiumin by mi to dal pěkně sežrat. Však ho známe. 

"Mají ještě volný místa. Zítra v noci to poletí. Tak...čekej, že tam budu. Zatím ahoj." položil jsem mobil na stůl a zamluvil si letenku. Bez hotelu. Maminka bude určitě nadšená, že se jím tam zase naseru. Ale co, aspoň jsem ji s něčím mohl pomoct. 

"Co se děje? Zase odletíš?" posmutněla Tasha. 

"Musím. Sehun je na tom o dost  lépe a prý by se mohl příští týden probudit. Příští týden ti to vynahradím, slibuji." objal jsem ji. 

"Tak dobře. Hlavně aby byl zase v pohodě a zdravý." zakoukala se na mě trochu smutně. 

"V to doufám." pohladil jsem ji po zádech. 

"Pořád nechápu, co ho to napadlo. Na motorku za takovýho počasí a bez pořádného oblečení..." povzdychla si. 

"Je to Sehun. U něj člověk nikdy neví. Takový malý pako." s úsměvem jsem zamlel hlavou a objal Tashu kolem pasu. 

"Půjdeme, ne? Chci se konečně pořádně prospat." usmál jsem se. 

Tasha jen přikývla. Podala mi bundu, převzal jsem si ji od ní a vzal si svojí tašku s věcmi. Zamířil jsem k autu. Odemkl jsem ho a otevřel Tashe s úsměvem dveře. S poděkováním si sedla.

Odjeli jsme k nám domů. Haneul měl hroznou radost.

"Tetooooo!" vykřikl a běžel hned k Tashe.

Usmál jsem se. Byli sladcí. Tasha si ho s úsměvem vzala do náručí a hrála si s ním.

"Tatí, kdy bude večeře? Mám šílenej hlad." zakňučel jsem.

"Neboj prcku. Bude zeleninový salát s kousky kuřecího masa. To ty rád, ne?" usmál se a mě se rozzářily oči.

"Mimichodem...Sehun by se mohl příští týden probrat, tak zítra budu odlétat do Koree." oznámil jsem.

"Už zase?" zamračil se Kevin.

"Ah bratříčku...ty nikdy nebudeš mít na starosti nic jiného, než se o mě zajímat, co?" zamračil jsem se.

"Ale to je tím, že tě mám ta rád. A dlouho jsme se neviděli." usmál se a zezadu mě objal.

Choval se před rodiči normálně a hezky, aby nic nepoznali. Povzdychl jsem si.
Táta něco už tušil, ale jeho matka vůbec.

"Tak...tady máš. A tohle dej Tashe. Určitě musí mít taky hlad. Celý den se starat o přerostlé dítě dá práci." dal mi jednu velkou mísu a jednu menší misku.

Jen jsem protočil očka a odnesl jídlo ke mě do pokoje.

"Tady..." podal jsem jí porci a vidličku.

"Děkuju." usmála se.

Haneul tu byl pořád s námi a Tasha u nás přespala. Byla tma a bydlí daleko. A já byl už unavený. Byl jsem rád, že má Kevin pokoj daleko od nás. Zamkl jsem a spokojeně spinkal. Byl jsem rád. Konečně klid. Tedy...jak se to vezme.

★★★

HELLO BI+CHES!!! 😘

Další nudný díl. Omlouvám se, ale kvůli škole nějak nestíhám. Modlím se, aby jste mi to odpustili vy dobré dušičky 💋

Snad se líbilo 😂

Votujte a komentujte gomawo 😘

Saranghae 😘❤✌👌

-B.Devil ✌👌