41) díl

213 38 1
                                        

S Tashou jsme šli po obědě na malé hřiště, kde bylo pár dětí. Byl jsem rád, že ze mě neudělali kdo ví jakou dramu.
"Ta holčička je roztomilá." usmála se Tasha.
Ukázala na holčičku s dlouhými černými vlasy v krásných žlutých šatičkách. Byla roztomilá. Hrála si s jedním chlapcem a smáli se. Panovala tu velmi klidná a příjemná atmosféra. Donutilo to usmívat se i mě.

"Je roztomilá." přikývl jsem.

"Taky bych chtěla mít jednou takovou holčičku." usmála se.

"Máš vůbec přítele?" zeptal jsem se zvědavě.

"Ne. Je pro mě těžký se do někoho zamilovat. Nikdy jsem nikoho neměla." zamlela hlavou.

"Někde na tebe určitě čeká příjemný, milý, hezký, mladý kluk. A bude mít velké štěstí." přikývl jsem s jistotou.

Kdybych nebyl gay a byl "normální", tak bych se do ni asi zaniloval. Byla moc hezká, milá, skromná a roztomilá. Sen každýho kluka.

"Děkuju Lu." usmála se a položila si hlavu na mé rameno.

Někteří rodiče si asi museli myslet, že jsme velice šťastný a zamilovaný pár, podle toho, jak se na nás koukali. Ale omyl ženy! Já jsem čistě na kluky. Je normální, aby kluk měl kamarádku, ne? Tak proč se na nás takhle díval?

"Docela Sehunovi závidím. Být tvoje sestra by nemuselo být ani trochu špatné." usmála se.

"Víš...já tě mám jako svou sestru. Jsi jediná holka, se kterou se bavím." přiznal jsem.

"To vážně?" vypadala překvapeně a v rozpacích.

"Jop" usmál jsem se.

"To jsem ráda." lehce zčervenala.

Byla roztomilá.

***

"Děkuji Lu za krásně strávený dnešek." usmála se Tasha, když jsme byli před jejím domem.

"To já děkuji." úsměv jsem ji opětoval.

Políbil jsem ji na tvář a lehce objal.
Tasha se ke mě přitiskla o něco víc. Pohladil jsem ji po vlasech.

"Hodně štěstí zítra Lu." prohrábla mi vlasy.

"Děkuju. Budu ho potřebovat." zasmál jsem se.

"Ty to zvládneš." stiskla rozhodně ruce v pěst a přikývla hlavou.

"Děkuji." kývl jsem a Tasha otevřela dveře.

"Ahoj." zamávala mi ručkou.

"Ahoj." věnoval jsem jí jeden ze svých hezkých úsměvů, ze kterých Sehun vždy odpadl.

Tasha se začervenala a pak jsme si každý šel po svým.
Já si to namířil domů. Musím ještě dneska trénovat. Jinak to zítra nezvládnu. K tomu to bude živě nahráváno. Takže o stres navíc. Super. Ale co bych chtěl.

Odemknul jsem dveře. Doma pouze táta a Haneul.
Usmál jsem se. Konečně klid.

"Ahoj tatí." usmál jsem se.

"Ahoj Hannie." řekli oba a Haneul ke mě přiběhl, aby mě objal.

Vyzdvihl jsem si ho do náručí. Byl jako malé dítě. I když, to už vlastně byl tak jako tak.

"Hannie..." usmál se a objal mě.

"Chyběl jsem ti snad?" zasmál jsem se.

Haneul jen přikývl a položil si hlavu na mé rameno.
Usmál jsem se a hladil ho po vlasech.

Táta se na nás koukal s úsměvem.

"Byl jsi s Tashou?" zeptal se svým dětským hláskem Haneul.

"Jo. Proč?" usmál jsem se.

"Jen tak. Máš jí rád?" vyptával se dál.
"Mám." přikývl jsem.

"Miluješ jí?" to jsem hned zkameněl.

"Ne. Já miluju někoho jiného." zamlel jsem hlavou.

"Koho?" naklonil hlavu na stranu.

"Sehuna." přiznal jsem.

"To je ten divnej blonďák z exo? Ten, jehož fotky máš všude a taky na tapetě?" zeptal se nechápavě.

"Jo, ten divnej blonďák." uchechtl jsem se.

"Ale...vždyť je to kluk." vykulil oči.

"Na tom, koho miluješ nezáleží, víš. Je jedno, jestli je to chlapec nebo dívka. Hlavní je dobré srdce a povaha." usmál se táta.

"Aha." pousmál se.

"A Kevin se ti taky líbí?"

Jen jsem vykulil oči.

"Pro boha...to snad ani ne." zamlel jsem hlavou.

"Ale je celkem hezkej." zamyslel se Haneul.

"To jako jo, ale...jeho povaha ani už moc ne." řekl jsem a Haneul souhlasil.

Táta nás jen nechápavě pozoroval.

"Měl bych jít ještě cvičit na zítřek. Bude to náročné." povzdychl jsem si.

"To souhlasím. Ale zítra na to budeš mít celý den." oznámil mi otec.

"Já vím, ale jen pro jistotu." otec kývl a já dal Haneula na zem.

"Tak...řekněte mi, až bude večeře." odešel jsem do pokoje.

Převlékl jsem se do pohodlného oblečení a šel zkoušet. I když jsem poslouchal exo a tancoval na, teď už pouze jejich, choreografie.
Chybí mi to, vážně. Vzpomněl jsem si, na to krásné ráno, jak po sobě vždy všichni křičeli a probouzeli se navzájem. Na toho malinkého satánka a jeho umění vařit i bourat a opravovat zdi. Na starostlivého Suha. Vzpomínky na vždy usměvavého BaekHyuna a ChanYeola, který vždy všechny rád pokoušel.
Na toho Xiumina, který se často choval jako dítko. Bylo mi po nich smutno. I po Krisovi, který všechny komandoval. A Taa s Layem, kteří se vždy snažili vyniknout. A pak ten krásný dokonalý Sehun, který byl nejmladší a vždy se ze všeho vykroutil. Začal jsem si přehrávat naše videa. Byla to taková těžká chvíle.
Pustil jsem si video, jak kluci rapovali Chanovu část v growl. Musel jsem se hned začít smát. Byli to vážně paka.
D.O si to tam nakonec pak spletl.
Chen se pokoušel ze sebe vydat to nejlepší, ale nějak to nedopadlo.
A BaekHyun? O tom ani nemluvím xD
Pak jsem narazil na video, jak jsme si chtěli udělat srandu z Taa a Chana. Polovina z nás byla na jedné straně, druhá polovina zase na druhé.

Tao byl úplně vyděšený, když jsem problikl s baterkou. ChanYeol začal řvát a utíkat nahoru, ale pak se zamotal do koberce a hodil držku.
Kris pak vystrašil Taa k smrti, když na něj zpoza rohu vybafl s baterkou.

Byly to krásné chvíle. Strávil jsem takhle ještě několik hodin.

HELLO BI+CHES!!!

Po hodně dlouhé době další díl. Omlouvám se, že to tak trvalo, ale teď jsem se musela zaměřit zase na školu. Snad chápete :)

O prázdninách vám taky nic moc neslibuji, jelikož budu mít jeden měsíc brigádu, takže...moje role jde tak trochu do kytiček, ale...uvidíme :)

Především ale plánuji teď dopsat to, co mám rozepsané a pak se uvidí, jestli budu pokračovat v nových věcech, protože se to tady nějak všechno moc opakuje, takže by neuškodilo přijít s něčím novým :D Což je docela těžké, ale snad to půjde :)

Votujte a komentujte gomawo ;)

Saranghae :*

-B.Devil ;)

Step BrotherKde žijí příběhy. Začni objevovat