Step Brother

23) díl

Vrátili jsme se do dormu opravdu pozdě. Byl jsem opravdu vyřízený. Šel jsem do sprchy a pak vyčerpaně padl na postel. 

"Lu...jsi to ty?" zachraptěl rozespale můj spolubydlící. 

"Jooo..." odpověděl jsem unaveně. 

"Dobrou noc." zašeptal a obrátil se na druhou stranu. 

"Dobrou Soo." odpověděl jsem. 

Zavřel jsem oči a pomalu usínal. 

***

"Lu...vstávej." zatřepal s mým ramenem lehce Soo. 

"Hmm...nech mě spát. Jsem vážně unavenej." zamumlal jsem. 

"Jen ti chci říct, že dneska je volno. Kai a ostatní kluci toho taky mají dost. Takže dneska a zítra je volno. V pátek máme koncert. Takže by nebyla škoda si sem tam procvičit choreografie či texty." upozornil mě.

"Jo. Hlavně už jdi." poslal jsem ho slušně do...zadečku. 

"I mě tam pošleš stejným způsobem?" ozvalo se ze dveří. 

Rychle jsem si sedl a ve dveřích stál Sehun a opíral se o futra. 

"Hunnie!" vyjekl jsem a rozzářila se mi očka. 

Sehun se zasmál a pomalu došel ke mě.

"Dobré ráno." pohladil mě po vlasech a dal mi pusu na tvář. 

"Dobré." úsměv jsem mu opětoval a protřel si oči. 

"Jak ses vyspal?" zeptal se zvědavě. 

"Celkem dobře. Ale pořád mám trochu namožené svaly." odpověděl jsem na jeho otázku. 

"Fajn. Udělám ti kávu, ano? Budeš ji asi potřebovat." usmál se a já jen kývl. 

Pořád jsem nemohl uvěřit, že mi Kai toto dovolil. Ale v pátek, jak už mi D.O. říkal, bude asi můj poslední koncert s kluky. Fanoušci se nic nedozví. Polovina kluků to stejně ještě ani neví. To asi více jak polovina. Ale jsem za to rád. Tím méně to bude bolet. 

Sehun odešel pro kávu a já se mezitím probral. Měl jsem na sobě volné bílé tričko a černé trenky. Moje barevné vlasy byly hodně rozcuchané. Ale nehodlal jsem si je upravovat. Líbily se mi tak. Nepůsobilo to ani tak moc rozcuchaně, jako bych právě vstal. 

Sooa si hned vypůjčil BaekHyun, takže jsem tu zůstal sám. Ale ne moc dlouho. Po chvíli přišel Xiumin. 

"Tak už jen tři dny, co?" povzdychl si. 

"Xiu...něco jsi mi slíbil. A já ti zase slibuji, že si budeme pořád psát a volat, ano? Není to konec světa." zasmál jsem se a chytil mu obličej do dlaní. 

"Lu...nevím, jestli máš rád cappucino, ale snad jo." pokrčil rameny Sehun. 

"Děkuju." usmál jsem se a převzal si od něj hrnek s horkou tekutinou.

"Za málo." usmál se na mě Sehun a sedl si za mě. 

Roztáhl nohy, aby se ke mě mohl co nejvíc natisknout a omotal mi ruce kolem pasu. Hlavu si položil na mé rameno. 

"Vypadá to, že se Kai klidní." řekl Sehun s nijak velkým zájmem. 

"Jo. Díky bohu. Neboj. Za chvíli bude klid." pohladil jsem ho po ruce. 

"Jasně...a k čemu mi bude jako? Bude to k ničemu, když tu nebudeš." opřel si čelo o můj zátylek. 

"Neboj...za pár měsíců si ani nevzpomeneš." usmál jsem se. 

"Jak to můžeš brát takhle? Jsi můj starší bratr. Luhane." za každou větou mě lehce svou malou pěstičkou udeřil do zad. 

Skoro jsem to ani necítil. 

"Sehune....ty z toho děláš bůh ví jakou katastrofu." zamlel jsem hlavou a upil z hrnku, který jsem držel v rukou. 

"To je katastrofa. Jen ty si to neuvědomuješ." slyšel jsem v jeho hlase, že jeho slzy jsou na krajíčku. 

"Hunie...nesmíě to brát takhle. Není to konec." otočil jsem se k němu a dal mu pusu na čelo. 

On si jen povzdychl a sedl si do tureckého sedu. Lokty si opřel o stehna a na své dlaně položil hlavu. 

"Říkáš ty." podíval se do strany.

"Ach Sehunie..." uchechtl jsem se. 

Hrníček jsem odložil na stůl a objal ho. 

Xiumin odešel, prý, abychom měli soukromí. Sehun se pro sebe spokojeně usmál. Dal mi ruce na boky a začal mě lehce líbat. Byl jsem v šoku. Nejdřív jsem chvilku spolupracoval. Ale pak jsem se odtrhl. 

"Sehune...nejde to. Nech toho dřív, než budeš litovat." upozornil jsem ho. 

"S tebou bych nelitoval ničeho." řekl rozhodně a chtěl mě znovu políbit. 

Ale zastavil jsem ho tím, že jsem mu dal dlaně na hruď. 

"Sehune...Nechci, aby ses na mě stal závislým. Nezkoušej to. Prosím." varoval jsem ho. 

"Ale já už na tobě závislý jsem. Luhane...vezmi si mě. Prosím. Nic jiného od tebe nežádám. Prosím..." nahodil na mě svůj ublížený výraz. 

"Sakra Sehune..." povzdychl jsem si. 

Hun mi rukou přejížděl po hrudi a bříšku. Pomalu sjížděl níže. Když byl u mého podbřišku, všechno jsem hodil za hlavu a surově Sehuna povalil pod sebe. 

"Dneska přijdeš o svůj rozum." zavrněl jsem mu do ouška a boky jsem pohnul proti němu. 

HELLO BI+CHES!!! :D

Po týdnu vás vítám u dalšího dílu :D

Ano, opravdu brzy. Jako vždy :)

Ale jelikož jsem teď nějak moc zaneprázdněná, tak bohužel nečekejte moc zázraky :)

Snad se líbil díl a i zakončení xD

Votujte a komentujte gomawo ;)

Saranghae :*

-B.Devil ;)