Step Brother

8) díl

Příští den jsme šli s Luhaniem a Kaiem na trénink. Divil jsem se, že s ním nebyl D.O. Pořád chodí spolu ti dva. Sbalili jsme si věci a šli jsme ke Kaiovi. 

"Ahoj." usmál se a pustil nás dovnitř. 

"Čau. Se divim, že tu není D.O. Co se stalo?" zeptal jsem se zvědavě. 

"Co by se mělo stát? Nic. Jen neměl čas." pokrčil rameny. 

"Zvláštní. A to hodil na facebook, že se nudí." pokrčil jsem nad tím rameny. 

"Umm...tak....asi se mnou nechtěl být. Co já vím. Tak jdeme?" změnil téma Kai a s Luhanem jsme přikývli. 

Celou cestu jsme se drželi za ruce a dorazili jsme po chvíli do tanečního studia. Celou dobu jsme pořád blbli. Ale najednou jsem potřeboval na záchod. 

"Kluci, na chvilku si odskočím." oznámil jsem jim a rychle běžel na záchod. 

Už jsem si myslel, že to tu chvilku nevydržím. Umyl jsem si ruce a když jsem došel zpět...viděl jsem něco, co jsem vidět nechtěl...Lu byl nalepený na Kaiovi, který byl díky Luhanovi nalepený na zrcadle. Co to sakra...

"Kluci?..." hned se mi v očích objevily slzy. 

"S-Sehune..." vykoktal ze sebe Luhan a odtrhl se od Kaie. 

"Vše ti vysvětlím." už mi chtěl omotat ruce kolem krku, ale já ho od sebe odstrčil. 

"Luhane...tyhle pohádky si nech pro někoho jinýho, jasný? Vím, co jsem viděl... víš...nevím, jestli sis se mnou jen zahrával, ale...každopádně...myslel jsem to s tebou vážně. Miloval jsem tě. Je konec. Klidně si to teď spolu rozdejte. Nic mi v tom nebrání. Čau." sebral jsem si své věci a i přes to, že se mě snažil Luhan zastavit, tak jsem utekl. 

Rychle jsem utekl do prvního parku, který mě napadl. tam jsem si dřepl ke stromu a začal jsem vzlykat. Jak mi to mohl udělat? Myslel jsem, že mě opravdu miluje. Ale...asi jsem se mýlil. 

Někdo ke mě natáhl ruku a já se pomalu podíval nahoru. 

"B-BaekHyune..." vzlykl jsem a přijal jeho ruku. 

"Co se stalo?" pohladil mě po tváři. 

"L-Luhan a Kai..." rozbrečel jsem se hystericky. 

"Pššt...Nemusíš mi nic říkat. Chápu to...velice dobře..." přitáhl si mě do objetí. 

"Opravdu?" setřel jsem si slzy. 

"Ano. Víš...skoro to samé co tobě. Už dlouho se snažím o jednoho kluka, ale...kvůli tomu, že už s někým je, tak si mě ani nevšímal." řekl smutně. 

"Kdo to je?" zeptal jsem se zvědavě. 

"Ty Sehune. Ale ty jsi prostě moc slepej, aby sis všímal taky někoho jinýho, než je Luhan. S ChanYeolem už nejsem. Už dávno ne. A jen kvůli tomu, že jsem si myslel, že se mnou budeš." stekla mu slza po tváři. 

"P-promiň...to jsem netušil." špitl jsem. 

"No jak bys taky mohl...tobě jsem úplně ukradenej." zavrčel. 

"To není pravda BaekHyune. Ty to víš. Vždy jsem si tě všímal jako dobrého kamaráda. Ale nikdy bych nepřemýšlel o tobě jako....no...nějak jinak." pohlédl jsem do země. 

"No jistě. Ahoj." řekl a odešel. 

"BaekHyunie..." zašeptal jsem a znovu se rozplakal. 

No může se tento den ještě víc pohnojit? Pomyslel jsem si a šel jsem domů. 

Hned jsem vyběhl schody nahoru a svalil se na postel. Luhan se opravdu dlouho nevracel. Měl jsem o něj celkem strach. Přeci jen...je to můj starší bratr a měl bych se o něj starat. 

Vzal jsem tedy svůj mobil i když se mi nechtělo a něco jsem tušil, tak jsem mu volal. 

"Copak Sehunie?" zasmál se Luhan. 

"Směješ se? Wow. Tak to je fajn. No...měl bys přijít domů." upozornil jsem ho. 

"Hele Sehune...dosti nás rušíš, když jsme uprostřed toho nejlepšího. Čau." převzal slovo Kai a položil mi to. 

Ten hajzl... třískl jsem s mobilem o zeď. Bere mi něco, co patří mě. Bere mi mého Luhanieho. Ale vždyť...to mi už může být vlastně jedno. Není můj majetek. Jasně jsem řekl, že je mezi námi konec. Tak proč to pořád tolik bolí? 

Chtělo se mi brečet ještě více...

A taky se tak stalo. Už jen to pomyšlení, že...Luhan a...ten debil...ne...to nemůže být pravda. To nemůže...

Sebral jsem se a vzal si své klíčky od auta. To jsem dopustit nemohl. Musel jsem se ujistit, že je Luhan v pořádku a právě teď někde na Kaie řve, aby se vrátil k D.O.ovi. I když to si asi jen nalhávám. Jel jsem co nejrychleji, div že jsem se po cestě někde nevysekal. Ale Luhana nedám. Nikdy. Přijel jsem k němu domů a všude bylo rozsvíceno. Vyšel jsem z auta a doběhl ke dveřím. Zevnitř jsem slyšel dosti divné zvuky...

Annyeong ďáblíci moji! :D

Další slibovaný díl máte zde :D

Je hodně krátký a nic moc, ale za to může má nálada, tak se vám za to hned omlouvám a chci oznámit další pauzu nejméně na týden. Děkuji všem, kteří to respektují :)

Votujte a komentujte gomawo ;)

Saranghae ďáblíci moji :*

-B.Devil ;)