Step Brother

45) Díl

"Ne, já chci sedět vedle Taa!" 

"Ale já nechci bejt vedle Xiumina. Vždycky chrápe"

"BaekHyun bude vedle mě. D.O ať si sedne jinam." 

"Ne, BaekHyun bude sedět s námi."

"Sedím vedle Chena!"

"Hej, tam sedím já! Suho řekni něco!" 

Kluci se na letišti překřikovali jak malý děti ve školce. Nebavilo mě to poslouchat. Jen jsem tiše seděl a vše pozoroval. 

"Tak a dost!" vykřikl Suho s Layem.

Všichni se skrčili a koukli na ně. 

"Tak fajn. Teď vás rozdělím. A žádné protesty." naštval se Suho. 

Já zrovna musel schytat BaekHyuna a Xiumina. Za co mě to trestáš...jedna radost sedět zrovna vedle nich. Fakt že jo...

Už jsem zvedal prst a otevíral pusu, že něco řeknu, ale v tom mě Suho předběhl. 

"Už jsem řekl. Xiu se o tebe aspoň postará." zamračil se Suho a to už u mě byl XiuMin se svým úchylným ďábelským úsměvem a omotal si ruku kolem mé paže. 

"Tak co? Těšíš se?" provokoval. 

"Jo a...v pokojích budete stejně jako tady. A nechci...NIC SLYŠET." upozornil Suho Kaie, který si chtěl zase vymýšlet. 

"No fajn." rozhodil naštvaně rukama. 

"Hele, kluci...já vím, že vás to nijak netěší, že každý nevychází s každým, ale...sakra je to jen na týden." vyjekl a už nás táhl do letadla, které tam stálo. 

Sedl jsem si vedle BaekHyuna k okýnku a na kraji seděl Xiumin. Nebezpečné místo. Furt očumoval letušky. Já s Baekhyunem jsme se na sebe koukli a zamleli otráveně hlavou. Přitom jsme se chichotali a dělali na sebe různé ksichty. 

"Hej, nechte toho." kopl mi do sedačky Tao. 

"Hej." naštval jsem se a dal mu knihou po ksichtě. 

"Tak tohle jsi dělat neměl." a tím to všechno začalo. 

Hlavně to, když se mě snažil udusit pytlíkem na blinkání. 

"Oh bože...já je neznám..." stydlivě sjel Suho po sedačce. 

Chudák. Tao mě jakoby škrtil a já ho mlátil prvním časopisem, co mi přišel pod ruku. Byl to časopis s hezkýma holkama. Jen jsem nad tím pokrčil rameny a flákl jím Taa znovu. 

"Dej mi to!" vytrhl mi časopis a hned si ho začal prohlížet. 

Povzdychl jsem si a seděl. 

!Chceš poslouchat taky?" zeptal se mě BaekHyun. 

"Jo." kývl jsem a dal si do ucha jedno sluchátko.

Poslouchal svoje písničky. Uchechtl jsem se. 

"Egoisto." bouchl jsem ho lehce do ramene a zavřel oči. 

Musím ale přiznat...jeho hlas byl nádherně uspokojující. V klidu jsem usnul. Nesnáším létání. I menší výlety mimo město mi dělají problém. Tedy...všem kromě Suha. Ten je v pohodě. Já jsem ale hyperaktivní, takže by to nevyšlo. 

***

"Tak...venku na nás čeká taxík. Bohužel se tam nevejdeme, takže musíme jet dvěma taxíky. je nás 12?" zeptal se Suho. 

"Ne." zamlel Kris hlavou. 

"Ughh...jo, já vím..." protočil Suho očima. 

"Ne, já to myslel tak, že už nás je pouze deset." řekl. 

"Co??? Kdo chybí? Zavolejte mu někdo. Přijde sem." začal vyšilovat. 

"Je to Xiumin." řekl zklamaně ChanYeol. 

"Ten křeček mě zabije. Jdeme. Musíme se rozdělit." povzdychl si Kris a rozešli jsme se po dvojicích. 

Bohužel jsem schytal Taa. Pořád do mě každou chvilkou šťouchal. Snažil jsem se ho ignorovat, ale popravdě jsem měl co dělat, abych mu jednu hned na místě nevrazil. Našli jsme nějaké malinké stvoření ohnuté přes odpadkový koš. Zběsile kopal nohama kolem sebe. No a kdo to nebyl? Náš Xiumin! 

"XiuMine? To si klesl tak moc, že bydlíš ode dneška v koši? A na letišti?" zasmál se Tao a vytáhl ho. 

"Ne. Spadlo mi tam jídlo." posmutněl Xiu. 

"Pane bože." pleskl se do čela a šel za Suhem. 

"Pojď." dal jsem mu ruku a šli jsme za ostatními. 

"Víš, že se hrozně podobáš Luhanovi?"  špitl a já se zastavil. 

"Cože?" koukl jsem na něj. 

"Vypadáš jako on." řekl stydlivě. 

"No...to asi bude tím, že jsme sourozenci, víš? To tak bývá." zasmál jsem se a dovedl Xiumina před Suha. 

"Dobře. Tak jedeme." my kývli a já šel s mou původní polovinou do prvního taxíku. 

Usnul jsem ChanYeolovi na rameni. To bylo zle. A rád bych mu připomněl, že si ke mě taky dal věci, tak ať se chová hezky, jinak bude můj kufr hned o pár kilo lehčí a nějaká socka zase o pár nepodstatných věcí bohatší. 

Během dvou hodin jsme dojeli na hotel. Byl velký provoz. Co se dalo dělat. Dostali jsme klíčky od bytu a Suho je svěřil tomu nejlepšímu člověku. BaekHyunovi. Super! Po cestě je ztratil a pak jsme je hledali skoro hodinu. A přišli jsme o oběd. Magor jeden. Po hodině a půl jsme se konečně dostali do pokoje a vybalovali si. Já padl hned na postel a youtube mi hlásilo nové oznámení. 

Vytáhl jsem mobil a mrkl se. Luhan nahrál novej Song. Pustil jsem ho a kluci si hned klekli za mě. Všichni tři jsme měli pusy dokořan. 

"To...se nedá popsat?" zamrkal Xiumin očima. 

"Je to...zvláštní. Ale líbí se mi to." usmál se BaekHyun. 

"Jo. Až na to, že ani to auto už neumí dát dokupy." zasmál se Xiumin. 

Tomu jsem se musel taky pousmát. Má pravdu. BaekHyun se začal smát. 

"Ale...jak tak koukám...ani rapovat neumí." zkoumal Xiu. 

To je fakt. Nehledě na to, že zkoušel Chanovu verzi Growl. No...a jak to dopadlo... Ke konci už si vymyslel své věci, aby se nemusel namáhat. Nehledě na to, že Tao před tím chytil výtlem a zněl jako lachtan. 

"Ty jo....to zní ale fakt dobře... I on tam vypadá kurva dobře." zakouká se mi do mobilu Baekhyun. 

Hned jsem ho zmrazil pohledem. 

"Nenene, já mám Chanyho. Děkuji pěkně. Však víš, jak jsem to myslel." začal se bránit. 

"Jen aby." odfrkl jsem si a sledoval dění přede mnou. 

HELLO BI+CHES!!! :D

Další díl máte zde. No jo, už se opakuju. Omlouvám se. Chtělo by to něco jinýho :) Ale momentálně mám v hlavě prázdno :)

Snad se vám díl o ničem líbí :)

Votujte a komentujte gomawo ;)

Saranghae :*

-B.Devil ;)