Pomalu jsem otevíral svoje oči. Musel jsem si několik vteřin zvykat na ostré světlo. Hrozně mě z toho pálily oči. Když jsem se tak nějak probral, ucítil jsem kolem svého pasu něčí ruce. Pomalu jsem otočil hlavu na stranu. To, co jsem spatřil, jsem snad nikdy spatřit nechtěl. Oba jsme byli do půlky těla nazí. Nebo aspoň jsem doufal, že jen horní polovina. Na tu druhou jsem kvůli peřině neviděl. Ale ujistil jsem se, raději. Kalhoty jsem měl. Oddychl jsem si. Teď jsem se otočil čelem k té osobě. Kéž bych navždy už mohl spát klidně...
Vedle mě ležel ChanYeol.
Hned jsem začal vyvádět a křičet. Chan se probudil a jakmile mě spatřil, začal křičet taky. Dolů k nám rychle přiběhl Suho. Měl na hlavě místo vlasů úplný rozcuch. Ale byl roztomilý.
"Co se děje?" zachraptěl.
"On!" vyjekli jsme oba s ChanYeolem a každý ukázal na toho druhého.
"Co...co jste dělali?" zadrhl se a vykuleně na nás koukal.
"Nic až tak vážnýho." zavrčel jsem a odkráčel naštvaně do pokoje.
Hned mě přišel navštívit XiuMin. Nechci si nějak stěžovat, ale někteří kluci z EXO mi lezou na nervy. Zvlášť tady náš Xiu.
"Ahoj." usmál se nevinně.
"Ahoj." svalil jsem se unaveně na postel.
"Co si tak řval?" uchechtl se.
"Probudil jsem se vedle ChanYeola. Kdo by se ho nelekl?" vyjekl jsem a hned se zase uklidnil.
"Xiuminie...já ho nemám rád. Tak proč? Proč zrovna on?" doplazil jsem se po koulenou až k jeho nohám.
"Můžeš si za to sám. A teď ahoj. Nemám dneska moc čas." oznámil mi chladně a bez dalších slov odešel.
Povzdychl jsem si a zůstal sedět na zemi. Napadlo mě zavolat třeba Keyovi, jestli by nešel ven. Nebo TaeMinovi. Zvedl jsem svůj mobil a vytočil číslo prvně Keye. Nezvedal to. Tak jsem zkusil TaeMina. Ten mi to zvedl. Ale bylo mi oznámeno, že prý mají dnes trénink. Obvolal jsem snad všechny. Ani nikdo z NCT se mnou nechtěl jít. A to už je fakt vrchol. Jak se opovažují? Ještě o mou přítomnost budou škemrat!
Sbalil jsem si věci do tašky a převlékl se. Udělal jsem si hygienu a pak rychle seběhl dolů. Obul jsem si boty a zamířil do tanečního sálu, který máme pro jakékoliv sportovní potřeby kdykoliv chceme. Takže jsem neváhal. No....jak jinak strávit slunečné odpoledne, než tancem. Pořádně jsem se protáhl, abych si neublížil a začal prvně s pomalými ladnými pohyby. Každým pohybem mě to bavilo čím dál více. Potřeboval jsem ze sebe dostat všechny moje pocity a emoce. Nepřemýšlel jsem nad tím, co dělám. Prostě jsem tomu nechal volnost.
Po chvilce jsem ale uslyšel cvaknutí kliky. Nevěnoval jsem tomu nijak velkou pozornost. Ať je to kdo chce, určitě nikdo moc důležitej.
'"Páni. Takhle jsem tě ještě neviděl." řekl Kai s mírným úsměvem.
No jasný. Kdo jiný taky...
"Co?" zeptal jsem se nechápavě.
"Asi musíš být pořádně naštvaný a mít v sobě zmatek." zvážil Kai a sedl si na lavičku, aby se mnou líp mohl komunikovat.
"Nech to být." povzdychl jsem si.
"Nenechám. Tobě se to možná nelíbí, ale chci ti pomoc. Dělám to nerad, ale...je už čas na to zapomenout. Odešel jednou pro vždy. Nech to být." položil si hlavu na moje rameno.
"Nechceš se mnou chvilku tancovat? Třeba přijdeš na jiné myšlenky." usmál se mile.
"Jo." kývl jsem.
Oba jsme se postavili a Kai šel pustit hudbu. Skoro samé písničky od nás. Ale zase proč ne. Trochu jsme trénovali, ale pak jsem byl v celku unavený.
"Kaii, já už asi půjdu domů. Jsem unavený." oznámil jsem mu.
"Jo jasně. Uvidíme se doma." usmál se.
Úplně jiný člověk. Soo ho celého změnil. Aspoň něco je dobré v této skupině.
"Ahoj." zamával jsem mu a s taškou přes rameno jsem odešel do sprch.
Pořádně jsem se umyl a pak vyrazil pomalým krokem domů.
No...a co by to bylo za tak hezký den, kdyby nezačalo pršet. Zapnul jsem si hudbu a dal si sluchátka do uší. Celou cestu jsem spíš tancoval, než abych šel rychlým krokem. Lidi se na mě divně dívali, ale...bylo mi to tak nějak jedno.
Potřeboval jsem ten zbytek ze sebe dostat.
A taky se povedlo. I když jsem domů přišel úplně promočený.
HELLO BI+CHES!!! :D
omlouvám se, vyšlo to o den později, snad se nezlobíte :)
Příští díl bude z Luhanova pohledu :)
Votujte a komentujte gomawo ;)
Saranghae :*
-B.Devil ;)
ČTEŠ
Step Brother
FanfictionPříběh vypráví o mladém chlapci. Oh Sehun. Do jeho života vstoupí další chlapec, o kterém ani nevěděl, že existuje. Jeho bratr. Ale pochází z Číny. Han Lu. Sblíží se spolu. Možná i víc, než by sami chtěli. Ale štěstí jim nebude přát na dlouhou d...
