20) díl

379 47 4
                                        

"A neříkej mi lásko..." našpulil jsem rty a šel do pokoje.

Slyšel jsem zase vzdychy z vedlejšího pokoje.

"Kaii...víc..." vyjekl Sehun. 

Nemohl jsem tomu uvěřit. To se mu to snad líbí, nebo co? Do očí se mi nahrnuly slzy.

"Kdy už tohle skončí..." povzdychl jsem si.

"Lu...já...nevim jak jinak to Kaiovi už naznačit. On miluje Sehuna. Ale Sehun jeho ne, to tebe. Ty miluješ Krise a....je to všechno tak zamotaný." padl na kolena a obličej schoval do dlaní.

"Soo...Kai je prostě debil. Víš...nechápu, jak takovýho debila můžeš mít rád. A jinak...já s Krisem nic nemám krom čistého přátelství." zamlel jsem nechápavě hlavou.

"Lu...on je prostě...je to hajzl, ale...miluju ho. Nevím jak. Nevím proč. Nevím kvůli čemu, ale...prostě to tak je." bylo vidět, že ani jeho to moc netěší.

"Hlavně klid...to se nějak vyřeší." jak jsem to dořekl, tak ti debilové vedle se udělali.

"Můžete být kurva ticho?!"
zařval jsem skoro přes celý dorm.

"Ale...Luhanie...kdepak máš svého milého?" ušklíbl se Kai mezi dveřmi a dopínal si džíny.

Nechutné.

"Byl unavený." pokrčil jsem rameny.

"No...tak třeba spolu taky bude jednou tak hluční." mrkl na mě Sehun a dal Kaiovi pusu na krk.

Nemohl jsem uvěřit, že to opravdu udělal.

"Hunnie...co se s tebou stalo? Takhle by ses nechoval, kdyby si nebyl s Kaiem. Prober se." podíval jsem se na něj.

"Smiř se s tím. Sehun je můj." mrkl na mě Kai a odešel i se Sehunem pryč.

"Lu...hlavně neplakej, ano?" břiběhl za mnou Xiu, když jsem měl na mále.

Silně mě objal. Začal jsem přemýšlet, že bych odešel dřív.
Ale asi to nebude tak lehký.

"Xiu...potřebuju s tebou něco probrat." řekl jsem naléhavě.

Asi pochopil, o co jde. Nechci to tak, ale bude to lepší.
Chen vypadl z jeho pokoje a já si sedl vedle Xiumina na postel.

"Víš...jsem plně rozhodnutý podat výpověď. Teď a mohl bych být pryč do půl roku." řekl jsem nejistě.

"Lu...proč mi tohle říkáš?" začal tiše plakat.

"Xiuminieeeeeeee...no taaaaaaaaak....neplakej." přitáhl jsem si ho k sobě a hladil ho po zádech.

"Xiu...no tak..." hladil jsem ho po vlasech.

"Lu...m-mohl bys prosím chvilku...jít pryč?" vzlykl.

"Jak budeš chtít. Ale netrap se tím prosím." pohladil jsem ho po vláscích a dal mu pusu na čelo.

Odešel jsem dolů a vzal si něco k jídlu. Měl jsem celkem hlad.
A to bylo jen pár hodin po jídle.

Sedl jsem si na gauč, kde sedělo pár kluků. Sedl jsem si vedle Laye, Suha a BaekHyuna.

"Copak? Nějakej skleslej." podíval se na mě Lay.

"To je ok." falešně jsem se usmál.

***

"Kluci...jděte napřed. Potřebuju si ještě něco vyřešit." oznámil jsem jim a Xiu se na mě podíval s vražedným pohledem.

Ústami jsem naznačil "promiň". Xiu jen protočil oči a rychle se vrátil za kluky.

Šel jsem za naším manažerem a ředitelem.
Nevěděl jsem, co jim říct. Zaklepal jsem na dveře a počkal, dokud mě manažer nevyzval.

Otevřel jsem dveře a vešel dovnitř.

"Ah, Luhane...zrovna jsme tu o tobě mluvili." zasmál se manažer a naproti mě stál Key z Shinee a Wook s HeeChulem ze SuJu.

"Ehh...nooo...a proč?" zeptal jsem se nechápavě.

"Aby jste vytvořili takovou menší skupinku i spolu s Kaiem. Vše už je tak nějak promyšlené. V EXO máš velký úspěch." oznámil mi ředitel s úsměvem.

"T-to...jsem za to rád, ale...omlouvám se. Nemůžu nadále být v EXO a v této společnosti." podal jsem mu papír.

"Cože?" vyjekli všichni co tu byli.

"Omlouvám se. Prostě to nejde." sklopil jsem pohled.

"Moment moment...takže...jestli to chápu dobře...jen tak z ničeho nic si přišel podat výpověď. Víš, že to jen tak nepůjde. Smlouvu už máte. Stálo by tě to hodně draho. Je snad nějaký problém s kluky? Nepadli jste si do oka? Vždyť tu máš svého bratra, v čem je problém?" chrlil na mě jednu otázku za druhou.

"Promiňte, ale...toto jsou osobní důvody. Promiňte. Na shledanou." uklonil jsem se a odešel.

Šel jsem za kluky. Ale netvářili se moc nadšeně.

"Kde jsi byl?" zeptal se zvědavě Kris.

"Byl jsem u ředitele. Mají nový nápad s Keyem, Chulem, Wookem, Kaiem a mnou." odpověděl jsem jim.

"Aha." pokýval nechápavě hlavou a nechal mě konečně být.

Ještě to zvážím. Do roka se odtud asi ještě nevahrabu. Je to zbabělý, ale jiná cesta není. Vsadím se, ž kdybych tu nebyl, tak by se nic tak hrozného nestalo.

"Lu, ještě jsem se tě nestihl zeptat...bereš tu nabídku?" vtrhl sem Key, až všichni nadskočili.

"Jasně, že jo. Ale...to se taky zeptej Kaie." ukázal jsem na Kaie, který se určitě zase plazil po mém Sehunovi.

Nevěnoval jsem jim ani trochu pozornosti.

"Beru to." vyjekl Kai.

Fajn. Bude sranda. To znamená více tréninku Kaii.
Uvidíme, kdo nakonec odpadne.

Oba jsme se propalovali pohledy navzájem.
To bude ještě zajímavý.



Annyeong ďáblíci! :)

Po 100 letech další díl. Omlouvám se. Poslední dobou jsem opravdu opožděná :)

Votujte a komentujte gomawo ;)

Saranghae :*

-B.Devil ;)

Step BrotherKde žijí příběhy. Začni objevovat